Omezení pro zadlužování státu požaduje po České republice Evropská unie. Návrh jde ale dál a omezuje i dluhy, které mohou udělat obce a kraje.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí.  Je potřeba souhlas nejméně 120 poslanců.

"Rádi bychom, aby zákon platil od 1. ledna 2015. Chceme tedy maximálně urychlit přípravu tak, aby byl odeslán do Poslanecké sněmovny a mohli jsme zahájit diskusi s opozicí. Naším cílem je, aby ústavní úprava byla maximálně obecná, aby dalším vládám nekomplikovala situaci," uvedl Sobotka. Materiál odeslalo ministerstvo financí do připomínkového řízení na konci května.

Pokud tedy zadlužení překročí stanovenou hranici, bude muset podle normy vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

Návrhy MF dále počítají i se zřízením tříčlenné Národní rozpočtové rady. Ta bude mít za cíl hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Vliv změn v DPH nejasný

Koalice rovněž debatovala o dopadech změn daní na rozpočet i o samotném státním rozpočtu. Podle Sobotky ještě není zcela jasné, jaké dopady na rozpočet bude mít změna u DPH, která zavádí třetí, 10procentní sazbu. "Budeme o té novele ještě diskutovat. K rozpočtu se vrátíme také na příštím jednání vlády. Ale teď je na ministerstvech, aby se dohodla s ministerstvem financí. A finálně budeme o rozpočtu jednat na přelomu srpna a září," uvedl premiér.