Lesníci vysazují hlavně původní dřeviny jako buk lesní a smrk ztepilý. "Naší snahou je doplnit tyto porosty i o další druhy jako jedle, modřín, bříza, olše či jeřáb," uvedl mluvčí společnosti Lesy ČR Zbyněk Boublík. Limitujícím faktorem rychlosti postupu obnovy je podle něj lesnická legislativa a legislativa ochrany přírody.

Krušné hory v 70. a 80. letech silně poškodila imisní kalamita, kvůli níž plošně odumřelo zhruba 40 tisíc hektarů lesních porostů ve vrcholové části hor. Dlouhodobé působení takzvaných kyselých dešťů negativně změnilo vlastnosti lesní půdy. Jako náhrada za odumřelé stromy byly v 70. a 80. letech vysazeny porosty náhradních dřevin schopné růstu v těchto podmínkách, převážně smrk pichlavý.

Od listopadu roku 1992 stát do obnovy zalesnění Krušných hor investoval zhruba 2,4 miliardy korun. "Od roku 1997 odumírají doposud odolné porosty náhradních dřevin a od roku 2009 i výrazné poškození smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou," popsal mluvčí.