Průměrný daňový poplatník musí na výdaje z veřejných rozpočtů v letošním roce pracovat 160 dní, tedy o den méně než loni.

„Tento posun je dán součtem dvou faktorů, které působí stejnosměrně. Jedním z nich je úsilí nové vlády o odpovědnější chování na straně veřejných výdajů v roce 2014, druhým je zlepšený výhled vývoje hrubého domácího produktu v letošním roce," uvedl Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, které se na kalkulacích Dne daňové svobody podílí.

„Zlepšení o den oproti loňskému roku je ‚hozenou rukavicí‘ pro novou vládu a výzvou pro ministra financí Andreje Babiše, aby řekl ANO žádoucímu posunu Dne daňové svobody směrem k počátku roku,“ říká ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský.

Švýcaři mají zaplaceno už 4. května

V sousedním Německu si daňoví poplatníci počkají o tři dny déle než u nás (do 13. června), v Maďarsku uvítají příchod daňové svobody až 28. června.

Celosvětově nejlepšího výsledku dosáhla Jižní Korea, kde si letos připomněli den daňové svobody 22. dubna. V Evropě jsou pak daňově nejsvobodnější Švýcaři se 4. květnem.

Naopak nejdéle si počkají daňoví poplatníci ve Finsku, kteří mají den daňové svobody až 3. srpna a jen o čtyři dny dříve přivítají daňovou svobodu v Dánsku.

Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.