Babiš už poslal do připomínkového řízení návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, podle kterého nastanou automaticky tvrdá úsporná rozpočtová opatření dopadající na občany i na politiky v okamžiku, kdy veřejný dluh překročí hranici 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Zatím se pohybuje kolem 46 procent HDP, ale každým dnem roste.

Babišem navrhovaná hranice je o deset procentních bodů vyšší než přísnější hranice, kterou chtěla původně prosadit Nečasova vláda, ale bez hlasů soc. dem., jež potřebovala pro schválení ústavního zákona, to vzdala. Nynější koalice jich rovněž potřebuje 120, ale má jen 111, takže karty se obrátily a potřebuje podporu pravice. Ta se ale vzpírá, neboť se změkčením kritérií nesouhlasí.

Pokud by ke krizové situaci došlo a dluh by překročil 55procentní hranici HDP, pak by vláda podle Babišova návrhu stála před úkolem předložit Sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu. To se ale žádné české vládě již dvacet let nepodařilo.

Nerostly by platy ani důchody

Takže by přišly na řadu povinné škrty. Omezit ve výdajích by se musela nejen ministerstva, ale také kraje a obce i ostatní veřejné instituce, včetně vysokých škol či státních fondů. Nikdo, kdo je napojen na státní rozpočet, by se nesměl dál zadlužovat.

Postiženi by byli také politici i zaměstnanci ve veřejném sektoru. Politikům by v dalším roce klesly platy o dvacet procent. U státních zaměstnanců by se zmrazily příjmy. Vláda by mohla i zbrzdit růst důchodů bez ohledu na zákon.

Co chce EU

Vyrovnaně by musely začít hospodařit i zdravotní pojišťovny. To se ale nelíbí třeba odborářům, kteří tvrdí, že pojišťovny nejsou pány nad svými příjmy i rozpočty.
Evropská unie žádá po členských státech, aby jejich veřejný dluh nepřesáhl 60 procent HDP.

„Návrh ministerstva financí reaguje na požadavek Evropské komise, jde o transpozici směrnice EU, podle které máme mít dluhovou brzdu a rozpočtovou radu. O detailech ještě budeme jednat na vládě,“ reagoval v úterý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dotaz Práva, zda podpoří Babišův návrh.

Babiš Právu potvrdil, že se o jeho návrhu v koalici zatím nejednalo.

„Toto je návrh, který vznikl na našem ministerstvu, a čekám, že o něm budeme diskutovat,“ uvedl.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ve Sněmovně

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ve Sněmovně.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Odmítavě se ale staví k návrhu šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Připomněl fiskální ústavu, kterou minulá Sněmovna nestihla dojednat. Podle ní by už při 45procentním podílu dluhu na HDP vláda musela informovat poslance o důvodech překročení této hranice a o opatřeních, která přijme.

Při padesáti procentech a více by se nesměly zvyšovat provozní výdaje, snižovaly by se platy ústavních činitelů atd. Tato pásma se zdála tehdy opoziční ČSSD příliš nízká. Proto nyní Babišovo ministerstvo přišlo s vyšším číslem.

„My jsme měli tři hranice až do 60 procent. Dokonce jsme vyhověli opozici a zvýšili tu nejnižší o pět procent. Současný návrh neznám. Ale pokud je to 55 a 60 procent, tak je to pásmo velmi úzké a znamená to, že budeme za ruční brzdu tahat až na poslední chvilku,“ řekl Právu Stanjura.

„Podle nás by to mělo být dříve a plynuleji. Protože pak ta opatření nebudou tak bolestivá a drastická,“ dodal.

Ve hře je ještě jeden návrh zákona, který předložili krátce po volbách poslanci TOP 09 v čele s exministrem financí Miroslavem Kalouskem. Stupňuje opatření ve třech hranicích dluhu, od 45 až do 55 procent.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

FOTO: Petr Horník, Právo

Navíc stanoví, že při dosažení 58procentního podílu dluhu na HDP by vláda musela požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Tuto možnost ale nynější Babišův návrh vůbec nezmiňuje.