Zvyšování sazeb DPH je v období ekonomické krize poměrně častým jevem. Od roku 2008 do současnosti zvýšilo DPH hned dvacet členských států EU. Jedná se totiž o vcelku efektivní krok, který přináší do státních rozpočtů takřka okamžitě vyšší částky, které mohou zmírňovat hrozivé deficity.

Unie povoluje i sazbu pět procent

„V zahraničí však vlády většinou zvyšovaly základní sazbu při zachování snížené sazby na stejné úrovni. Naproti tomu v České republice došlo k největšímu nárůstu snížené sazby ze všech členských států, vždyť ještě ke konci roku 2007 jsme měli pětiprocentní sazbu,“ uvedl Široký.

V Evropské unii jsou pro sazby DPH dána jasná pravidla. Podle příslušné směrnice mohou mít členské státy ve svých daňových systémech jednu základní sazbu ve výši minimálně 15 procent a jednu až dvě snížené sazby v minimální výši pět procent.

To, že některé členské státy používají pro některé druhy zboží sazbu nižší než pět procent (Irsko a Velká Británie dokonce nulovou), je dáno jejich vyjednanými výjimkami, které ale v současnosti Evropská komise již nepovoluje. Podle Širokého by bylo obtížné tento trend zvrátit.

Sazby DPH v zemích Evropy (v %)
Stát Standardní sazba
 Snížená sazba
Belgie 21 6, 12
Bulharsko 20 9
Česká republika 21 15
Dánsko 25 -
Estonsko 20 9
Finsko 24 10, 14
Francie 20 2,1, 5,5, 10
Chorvatsko 25 5, 13
Irsko 23 4,8, 9, 13,5
Island 25,5 5
Itálie 22 4, 10
Kypr 19 5, 9 
Lichtenštejnsko 7,6 2,4, 3,6
Litva 21 5, 9 
Lotyšsko 21 12
Lucembursko 15 3, 6, 12
Maďarsko 27 5, 18
Malta 18 5, 7 
Německo 19 7
Nizozemsko 21-
Norsko 25 8, 15
Polsko 23 5, 8 
Portugalsko 23 6, 13
Rakousko 20 10, 12
Rumunsko 24 5, 9 
Řecko 23 13, 6,5
Slovensko 20 10
Slovinsko 22 9,5
Španělsko 21 4, 10
Švédsko 25 6, 12
Švýcarsko 8 2,5, 3,8
Velká Británie 20 5

Důvodem zvýšení byla reforma penzí

Zboží a služby, které mohou členské státy zatěžovat sníženou sazbou, vyjmenovává příloha III příslušné směrnice a kromě sociálně citlivých položek, jako jsou potraviny, léky, vodné, stočné, teplo, městská doprava, tam patří například i knihy, noviny a časopisy.

Za nižší DPH u knih bojují dlouhodobě čeští knihkupci. Většina z nich minulý týden ve středu na jeden den snížila ceny knih o 15 procent. Chtěli tak upozornit na skutečnost, že současná patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty na knihy je jedna z nejvyšších v Evropě.

Nejvýraznější změnou v daních v ČR byl v posledních letech růst snížené sazby DPH z deseti na 14 procent od ledna 2012.

Peníze vybrané navíc měly podle tehdejší Nečasovy vlády putovat na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech. Výběr byl ale proti plánům nižší o zhruba 22 miliard korun, navíc druhý pilíř penzí oslovil asi jen 84 tisíc lidí a nová vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ho teď chystá zrušit.

Nižší sazba pro léky a knihy

Nová vláda chce, aby léky, knihy, pleny a dětská výživa byly od ledna příštího roku zdaněny nižší, desetiprocentní sazbou. Česko by tak pro toto zboží zavedlo novou, třetí sazbu DPH. Snížení DPH u knih a většiny léků by se mělo do spotřebitelských cen podle ekonomů promítnout, zlevnit by mohly zhruba o čtyři procenta.

O snížení DPH na 10 procent pro dětské pleny ovšem Sobotkova vláda bude muset ještě tvrdě vyjednávat s Evropskou komisí a není přitom vůbec jisté, že potřebný souhlas získá.

Nyní totiž pro pleny platí Unií požadovaná základní sazba DPH, tedy v českém případě 21 procent.

O dalších případných změnách v sazbách DPH se má ve vládní koalici ještě jednat. Ministerstvo financí v rámci probíhající přípravy Konvergenčního programu, což je strategický finanční plán země pro Evropskou komisi, navrhlo od roku 2016 celý systém DPH radikálně upravit.

Dvě dnes platné sazby, které dosahují 15 a 21 procent, plánuje srazit na 10, respektive 20 procent. Kromě toho ministerstvo zvažuje zavedení další, 14procentní sazby pro potraviny, vodu, teplo a dopravu, pro něž nyní platí sazba 15 procent.