„Do roku 2016 by měla být na Dole Paskov zachována zaměstnanost 1800 lidí, v roce 2017 může klesnout na 1600 lidí,” upřesnil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Dohodu mezi státem a NWR bude příští pondělí schvalovat vláda.

Skutečnou jistotou ale horníci v tuto chvíli nemají. Dohoda je totiž navázána na ceny uhlí, pokud by tři čtvrtletí po sobě klesly pod 110 dolarů na tunu, neplatí. Stejně tak neplatí, pokud by uhlí výrazně zdražilo a provozování dolu by tak bylo ziskové.

Zatím cena útočí ale spíš na spodní hranici.

„Poslední cena, kterou znám, je 111,25 USD/tuna z pondělí 21. dubna. Jedná se o tzv. Spot Australia low-vol coking coal, neboli kvalitní (hard) koksovatelné uhlí, které se používá jako celosvětový benchmark a vychází z kontraktů uzavíraných mezi australskými těžaři a asijskými oceláři (především Japonsko a Jižní Korea),” řekl Novinkám analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.

Dohodu by také mohl ohrozit případný konkurz na NWR, který podle Mládka hrozí. NWR Amsterodam chystá restrukturalizaci dluhu ve výši 20 miliard korun.

„Je otázkou, s kým bude stát jednat,” řekl Mládek. Částečně přitom zpochybnil bod dohody dojednaný již dříve ministrem financí Andrejem Babišem, podle kterého by stát neměl platit 500 miliónů na sanaci dolu. [celá zpráva]

„Není vyloučeno, že část těch peněz nakonec spadne na stát,” řekl.

Připomněl také, že ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) navrhuje ulehčit odchod horníků do předčasného důchodu.

Možnou vzdálenou budoucnost Dolu Paskov naznačil na tiskové konferenci exministr průmyslu a obchodu a nyní vládní zmocněnec pro Moravskoslezský kraj Jiří Cienciala. Uvažuje se prý o tom, že by zde vznikla přečerpávací elektrárna. Investora na tento i další projekty hledá stát pomocí agentury CzechInvest.