Washington loni vydal 3659 konečných a závazných pravidel, která ve Federálním registru zabrala rekordních 26 417 stran. Na konci loňského roku obsahovala tato sbírka zákonů a nařízení 79 311 stran, což byl čtvrtý nejvyšší počet v historii.

Rekordu v celkovém rozsahu registru dosáhl rovněž Obama už v roce 2010, kdy to bylo 81 405 stránek.

Z pětice nejvyšších počtů stránek v registru za jednotlivá léta si Obama připsal na konto čtyři, plyne z údajů Wayna Crewse z organizace Competitive Enterprise Institute.

Podle zprávy institutu se nyní připravuje dalších 3305 regulací, z nichž téměř dvě stě spadá mezi normy se "závažným ekonomickým dopadem". Ten federální úřady definují jako regulace, jejichž náklady dosahují nejméně jednoho sta miliónů dolarů (dvou miliard korun) za rok.

Regulace stojí 12 % HDP, odhaduje expert

List přitom připomíná, že federální byrokracie své odhady nákladů rutinně podhodnocuje, aby udržela ve veřejnosti dojem, že regulace pouze prospívá a nic nestojí.

Crews odhaduje celkovou ekonomickou zátěž federálních regulací na zhruba 1,9 biliónu dolarů ročně. To představuje asi 12 procent ročního výkonu americké ekonomiky a velikost hrubého domácího produktu zemí, jako je Austrálie, Kanada nebo Itálie.

Kvůli nákladům regulací jsou americké firmy méně konkurenceschopné, regulační zátěž ale dopadá i na běžné Američany v podobě cen zboží a služeb. Crews odhaduje, že americké domácnosti platí ve skryté regulační dani 14 974 dolarů (asi 300 000 korun) ročně, což je 23 procent jejich průměrného příjmu.

To vše je plodem Obamových reforem zdravotnictví, finančních regulací a mnoha dalších podobných projevů bujení státu, které je pro Obamova léta ve funkci charakteristické, píše WSJ.

"Zdaleka největší a nejtragičtější škodou je pomalejší ekonomický růst, který znamená méně pracovních míst, nižší příjmy a omezenější příležitosti pro desítky miliónů Američanů," uzavírá list.