Na první pohled je GM zboží stejné jako "tradiční". Skutečné odlišnosti mezi nimi pozná jen odborník, a to po důkladné analýze jejich DNA. Právě tam vložili biotechnologové gen z jiného organismu: rostliny, živočicha nebo mikroba.

K nezvyklým kombinacím z hlediska laika přitom patří gen z krávy v sóje, můry v jablku nebo gen půdní bakterie v kukuřici. 

Vědci se tak mj. snaží prodloužit životnost potravin, zvýšit odolnost rostlin proti škůdcům, umožnit pěstování plodin i v nehostinných oblastech, např. v zasolených půdách.

Objevily se ale také projekty řešící zdravotní stav celých generací. K nejznámějším patří obohacování zrn o vitamín A - tzv. zlatá rýže může zachránit statisíce indických dětí před oslepnutím.

Evropě GM potraviny vadily

Geneticky modifikované výrobky se v 90. letech plně prosadily ve Spojených státech, v mnoha afrických zemích a Asii. V Evropě vůči nim však dosud existuje nedůvěra.

Ta vyvrcholila zastavením udělování povolení pro jejich pěstování, omezení prodeje. Řada zemí pod nátlakem spotřebitelů začala zboží z geneticky modifikovaných organismů označovat výraznými barevnými nálepkami. 

Biotechnologové v Evropské unii GM rostliny zatím pečlivě zkoumali. Trvalo to více než šest let, než EK letos v květnu na základě odborných posudků prohlásila: pro zdraví spotřebitelů jsou transgenní produkty nezávadné, a naplno jim otevřela svůj trh.

Hledejte na obalech

Brusel ale zároveň nařídil, že zákazník se musí o změně v DNA dozvědět ještě před koupí potraviny. Informace bude umístěna na obalu v případě, kdy zboží obsahuje více než 0,9 procenta GM směsi.

"Nová pravidla vyžadují jednoznačné označování a možnost sledování pohybu výrobku v oběhu. Zákazníci si mohou vybrat, jaké výrobky budou kupovat," uvedl k rozhodnutí komisař pro zdraví a ochranu zákazníků David Byrne.

Zatím jako příměsi

Český zákazník těšící se na kvalitnější zeleninu, zakousnutí do tvrdšího rajčete nebo trvanlivější salát si bude muset v případě GM počkat. Zprvu se k nám totiž dostanou výrobky, v nichž budou geneticky pozměněné plodiny především jako příměsi.

en, kdo jakékoli zásahy do DNA odmítá, bude naopak muset vzít v supermarketech do ruky desítky produktů a hledat na nich příslušné složení. Teprve pak je bude moci s klidem v duši vložit do vozíku.

Upravená sója, kukuřice a obiloviny jsou totiž často přítomny nejen ve snídaňových lupínkách, v konzervě zeleniny, ale i v majonézách, cukrovinkách a nejrůznějších polotovarech.

EK zatím nestanovila u povinných popisků na potravinách velikost, barvu ani typ písma. Případné hledání informací v češtině proto může být v mnohajazyčném toku textu dost náročné.

Přísná pravidla značení, obsažená ve dvou směrnicích EK z roku 2003, vstoupila v EU v platnost letos, prvními minutami 18. dubna. V Česku pak od 1. května. Nově se opatření týká olejů z geneticky modifikovaných rostlin - a to i přesto, že u nich není po zpracování změněná DNA zachytitelná ani v laboratořích.

KŘÍŽENÍ GENŮ
přidaný gen rostlina výsledek
narcis rýže produkce beta-karotenu
můra jablko odolnost vůči bakteriální spále
krysa salát zvýšení množství vitamínu C 
kráva sója schopnost produkovat mléčné proteiny
                                                       Zdroj: Monsanto

Obchody v ČR nejednotné

Nejednotný postoj k prodeji GM produktů zaujaly největší potravinové řetězce i výrobci podnikající v Česku. Zatímco Ahold (sítě Albert a Hypernova), Tesco a Carrefour je nabízet chtějí, Julius Meinl, Delvita či Unilever to podle zpráv Greenpeace odmítly.

"Zákazníkům je nabídneme. Mají právo si vybírat z co nejširšího sortimentu," uvedla za Ahold tisková mluvčí Kateřina Černá. Doplnila, že zboží nebude vyhrazena žádná speciální sekce. "Umístíme ho mezi produkty stejné kategorie," informovala dále. Naznačila také, že by transgenní potraviny mohly být "kvůli situaci kolem nich" levnější. Vše prý ale záleží na dodavatelích.

Stejný postoj zaujala společnost Carrefour. I v její síti si tak bude spotřebitel moci brzy vybrat mezi GM produkty a těmi "normálními". "Není to otázka umístění v regálech, ale poskytnutí základní informace," reagovala na dotaz, kde bude GM zboží umístěno, tisková mluvčí firmy Jana Havlíčková.

Julius Meinl a Delvita jsou proti

Tiskový mluvčí Tesco Vesselin Barliev reagoval: "Společnost Tesco dbá na dodržení zákonem stanovených podmínek v prodeji. Otázky receptur jsou v kompetenci výrobců a dodavatelů potravin," zdůraznil.

Naopak proti prodeji GM se vyjádřily řetězce Julius Meinl a Delvita, nebo výrobce potravin Unilever. "Naše výrobky neobsahují žádné geneticky modifikované organismy. Ani do budoucna neplánujeme uvedení tohoto zboží na trh," řekl za Unilever Jakub Puchalský, manažer pro komunikaci. Právě zmíněná společnost přitom patří k největším producentům rostlinných tuků nabízených v ČR. 

Speciální "pasy" potravin

Každá dovezená GM potravina, jež se dostane na pulty českých obchodů, musí mít "pas" - tj. dokument, z něhož lze vystopovat její původ. Už tak složitá pravidla se budou navíc asi během příštích let komplikovat.

Odpůrci biotechnologických změn na EK tlačí, aby značení podléhaly i potraviny, jež přišly do kontaktu s geneticky modifikovanými organismy. Jde například o mléčné výrobky (sýry, jogurty, máslo atd.), maso, ryby a vejce. Zvířata, z nichž pocházejí, jsou totiž nejčastěji krmena směsicemi z GM sóji pěstované v Argentině. Uspějí-li ekologové, čeká povinné značení v budoucnu na téměř 80 procent potravin na unijním trhu.

GM potravin bude stále více

Po dlouhé přestávce získala v polovině května od EK jako první povolení k dovozu transgenní plodiny švýcarská společnost Syngenta. "Propustka" platí deset let a vztahuje se na sladkou konzervovanou kukuřici Bt-11. V budoucnosti by se k českým spotřebitelům mohly navíc dostat biotechnologicky pozměněné obiloviny, luštěniny, salát, okurky, melouny a brambory.

Diskuse o genetických modifikacích je v EU stále velmi tvrdá. Ukázalo to dubnové hlasování v Evropské komisi. Zatímco Francie, Portugalsko, Rakousko, Lucembursko, Řecko a Dánsko tyto úpravy zcela odmítají - Itálie, Velká Británie, Nizozemsko, Irsko, Švédsko a Finsko je zase rozhodně podporují. Španělsko, Belgie a Německo se hlasování zdržely.