"Spotřeba v České republice neroste, zůstává na úrovni 0,3 až 0,4 kilogramu za rok. Sezónní přebytky nabídky jehňat se prodávají do Rakouska a Německa, kde spotřebu zvyšují hlavně islámské menšiny," řekl předseda svazu Vít Mareš.

Na západ podle něj vyvážejí především větší chovatelé. Většinu jehňat z menších farem zkonzumují rodiny či známí zemědělců.

Vepřového jíme stokrát víc

Češi snědí ročně v posledních letech okolo 80 kilogramů masa, více než polovinu z toho představuje tradičně vepřové. Jeho spotřeba je tak proti skopovému, jehněčímu a kůzlečímu zhruba stonásobná.

"Prodej na farmářských trzích a ze dvora naráží. Na rozdíl od mléčných výrobků mají prodejci povinnost zvířata zabít na jatkách a maso přepravovat a nabízet v chlazeném stavu," poznamenal Mareš. Tyto podmínky podle něj většina místních chovatelů nedokáže splnit.

"V předvelikonočním období zaznamenáváme nárůst prodejů v řádu desítek procent," uvedla mluvčí hypermarketů Globus Pavla Hobíková. Řetězec prodává jehněčí maso po celý rok.

"V České republice fungují pouze jedna jatka, která celoročně vykupují a porážejí jehňata. Jako jediný z řetězců od nich odebíráme jehněčí a skopové maso," dodala s tím, že přibližně desetinu skopového hypermarkety dováží z Velké Británie. Kozí maso v nabídce řetězce je výhradně domácího původu.

Z Nového Zélandu levnější než české

Podle nákupčí řetězce Makro Terezy Smichovičové zaznamenává řetězec v období Velikonoc takřka trojnásobný nárůst poptávky po jehněčím a kůzlečím mase v porovnání s běžným rokem.

Jehněčí maso patří v Česku k dražším masům. Před Velikonocemi či Vánocemi navíc rostou jeho ceny zhruba o 20 korun na kilogram, uvedla Smichovičová. Například kilogram chlazené jehněčí kýty bez kosti, která patří k nejprodávanějším částem jehněčího, se pohybuje v případě českého původu okolo čtyř set korun bez DPH. U masa z Nového Zélandu, který je největším producentem jehněčího na světě, je zhruba o 80 korun nižší.