Hlavní obsah

Zákon jsem nepřekročil, ale utíkat nebudu, řekl Čmejla, odsouzený ve Švýcarsku za MUS

Právo, Jakub Troníček

Marek Čmejla odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) v rozhovoru pro Právo řekl, že se ničeho nezákonného nedopustil, trest uložený soudem ale přijme. Zatím byl odsouzen nepravomocně.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Podnikatel Marek Čmejla

Článek

Ve skupině manažerů souzených ve Švýcarsku kvůli Mostecké uhelné společnosti máte různorodé zájmy. Antonín Koláček se intenzivně věnuje buddhismu, vy se zase zajímáte o hudbu, na začátku devadesátých let jste hrál ve známé skupině Tichá dohoda. Teď se vracíte se skupinou Všichni svatí. Je to pro vás únik ze světa velkých obchodů a peněz?

Ten svět jsem už víceméně opustil. Aniž bych chtěl, aby to znělo jakkoliv pyšně, dosáhl jsem všeho, čeho jsem dosáhnout chtěl, a už jsem necítil možnost, jak jít někam dál. Teď se vracím k tomu, co mě baví. Hudby jsem se do značné míry vzdal v devadesátých letech, kdy jsem kvůli práci přestal dělat všechny svoje koníčky, ale celou dobu mi to chybělo. Takže se teď pokouším vstoupit znovu do téže řeky. Je to srdeční záležitost, prostě jsem si musel ještě zahrát, než umřu.

Na profilu vaší kapely Všichni svatí se o vás píše, že jste se od devadesátých let věnoval intenzivnímu budování kapitalismu. To je zajímavý eufemismus pro to, za co vám teď hrozí čtyři roky vězení. Připouštíte si, že skutečně půjdete za mříže?

Jsou věci, které můžete změnit, a jsou věci, které změnit nemůžete. Aniž bych se teď chtěl vyjadřovat k tomu, co si o tom myslím, tak ano, jsem s tím smířený.

Takže se nebudete vyhýbat trestu?

Pokud se skutečně vyčerpají všechny možnosti obrany, tak všechny tresty, které mi stát, ať už ten český, nebo ten švýcarský, v uvozovkách nadělí, samozřejmě přijmu. Nemám ve zvyku utíkat.

Dostali jste ve Švýcarsku vysoké tresty vězení od roku a čtyř měsíců až do čtyř let a čtyř měsíců i vysoké finanční pokuty. Byl pro vás takový výsledek soudu překvapením?

Ano, bylo to překvapivé. A jsem zklamaný z kvality práce švýcarské justice. Trest považuju za důsledek nepochopení a bizarní interpretace celé té situace. Kdo si dá práci a přečte si celou tu obžalobu, má problém porozumět tomu, co z toho popsaného je vlastně zločinem. Přitom z obžaloby by člověk měl pochopit, v čem zločinné jednání spočívá. Byl bych rád, aby někdo opravdu řekl, co konkrétně na našem jednání bylo zločinné. Ta obžaloba to neobsahovala.

Ale konstatovala, že jste ovládli mostecké doly pomocí velmi důmyslného podvodu a že jste oklamali český stát.

Ale já jsem z té žaloby opravdu nepochopil, čeho jsem se vlastně měl dopustit. Jsem zvědavý, jak se soud v odůvodnění rozsudku, na které mimochodem stále čekáme, vypořádá s evidentními důkazy, které tvrzení obžaloby vyvracejí. Např. s dopisem, v němž je uvedeno, že jsme byli na jaře 1998 připraveni prodat náš tehdejší podíl nebo odkoupit od státu ten jeho zbývající. Podobných důkazů existuje víc.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Podnikatel Marek Čmejla

Jak vy dnes celý ten proces ovládnutí Mostecké uhelné společnosti hodnotíte?

Když řeknete proces „ovládnutí dolů“, dáváte tomu už dopředu určité zabarvení. Jenže ono to celé trvalo zhruba deset let a byl to přirozený vývoj. Představa, že by někdo v polovině devadesátých let okusoval tužku a plánoval, jak během příštích dvanácti let podvede český stát a ukradne MUS, je natolik bizarní, že člověk, který něco takové tvrdí, musí být buď chorý, nebo je tam nějaký jiný úmysl, případně kombinace obojího.

Celé je to o tom, že společnost Newton nejdříve pro představitele MUS na trhu potichu skoupila majoritní balík akcií a celá skupina pak od vlády za 650 miliónů odkoupila zbývající minoritní podíl pod pláštíkem společnosti Appian. Proč jste to celou dobu skrývali a neřekli jste otevřeně, že jste to vy, kdo chce ty doly koupit?

Obecně v obchodu ne vždy vystupuje investor svým vlastním jménem, to by přestaly existovat např. všechny investiční banky nebo fondy. Je zapotřebí říct, že Appian je existující společnost, a žádná prázdná schránka. S jejím zakladatelem Stevem Norrisem jsme tehdy skutečně měli dohodu, která je doložitelná, že do těch dolů vstoupí, pro něj to bylo zajímavé. Jenže Fond národního majetku z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu tehdy podal několik trestních oznámení a začal se chovat velmi agresivně a neadekvátně.

Začalo se to vyšetřovat a my jsme tehdy neměli důvod vystrkovat hlavu, to prostě nešlo. Báli jsme se a v ten daný okamžik nebylo možné, aby se to tak otevřeně řeklo. A to, že hnědouhelný průmysl u nás stále existuje, je dodnes značnou zásluhou tehdejšího managementu Mostecké uhelné. Stát se rozhodl, že to tam zavře, a management se v zájmu té společnosti rozhodl, že udělá všechno pro to, aby přežila.

Problém ale také je, že ty akcie Mostecké uhelné se na trhu skupovaly za její vlastní peníze. Neměl bych si kupovat jen to, na co mám?

Newton byl makléř, který spravoval portfolio nejen MUS. Část svých prostředků použil k tomu, že koupil nějaké akcie MUS. To je ale to samé, jako když třeba Komerční banka spravuje portfolio klienta a koupí mu do něj své vlastní akcie. Měl bych asi říct, že ani švýcarský soud nezpochybňuje, že by smlouva Newtonu s jeho obchodními partnery byla nelegální. Vlastně tím vyvrací u nás už zlidovělý mýtus o tom, že je něco špatného na tom, že Newton spravoval nějaké peníze pro MUS. Bylo to na základě zcela legálního vztahu, a ani švýcarské orgány si nemyslí, že by toto byl nějaký apriorní úmysl, jak MUS ovládnout.

V tomto případě jde ale ještě o jednu věc, totiž že Newton na nákup akcií použil peníze z MUS, které měly být určeny na likvidaci starých ekologických zátěží.

Tohle je ale opět úplný blud. Zjednodušeně řečeno, zákon definuje, že podnik jako MUS musí mít rezervy na zahlazování následků těžby, ale zároveň má právo s touto rezervou nějak zacházet. V té době tady popadala neuvěřitelná spousta bank a podniků. MUS však ze svých rezerv neztratila ani korunu a na všem ve výsledku vydělala.

Státní zástupkyně de Falco Haldemannová také řekla, že šlo o velmi důmyslné spiknutí. Mluvila i o tom, že jste vystavěli budovu lží. Z vašeho pohledu tedy bylo vše křišťálově čisté a průhledné?

Podívejte se, byznys je ve své podstatě nemorální. To je prostě fakt, my jako západní civilizace to máme takto postavené a s mateřským mlékem sajeme, že je to tak v pořádku. Vyjednávání a předstírání je nedílnou součástí byznysu. Není to vždy tak, že někdo přijde a uzavře se symetricky spravedlivý obchod, v němž se oba cítí dobře. Já osobně bych chtěl slyšet, co jsem konkrétně v tomto případě udělal špatně.

V popisu procesů kolem Mostecké uhelné se stále pohybujeme v úvahách na rozhraní mezi morálkou a zákonem. Máte pocit, že jste tu hranici nepřekročil?

Ta nemorálnost byznysu je implicitně obsažena v tom, že zisk se vytváří na úkor ostatních, což je v zásadě ten americký sen. Druhá stránka věci je právní hledisko a to, že pravidla obchodu se mění v čase. Podnikatelé vždy vymýšlejí různé cesty a já říkám, že my jsme v trestní oblasti, a zdůrazňuji to v trestní oblasti, nikdy tu čáru nepřekročili. Jestli to bylo, nebo nebylo morální, to je otázka, co je morální? Byli jsme zjednodušeně řečeno ve správný čas na správném místě. Ale také jsme k tomu byli vzdělaní a museli jsme být ochotní tvrdě pracovat a hodně věcí se vzdát.

K celé věci jste se dostal přes společnost Newton, ale posléze jste přešel přímo do managementu skupiny Appian. Ta následně koupila plzeňskou Škodovku, které v té době šéfoval Martin Roman - pozdější ředitel energetického gigantu ČEZ. A od té doby se spekuluje o tom, že Škodovku a Appian celou dobu ve skutečnosti alespoň z části vlastnil právě Roman. Můžete to vyloučit?

Škoda byl podnik, který byl před krachem, byl v konkurzu a bylo to ohromné riziko v době koupě. Ta fabrika byla takřka odepsaná a nikdo už nečekal, že se ještě někdy zvedne. A lidem z managementu - podotýkám, že já jsem v něm nikdy nebyl - se povedl malý zázrak, protože v současnosti dává práci více než 4000 lidí, je na technologické špici a jde o nejkomplexnější český produkt vůbec. Za normálních okolností by každý stát takové lidi obdivoval, ale chápu, že u nás se úspěch neodpouští.

Jde o to, jestli se ten malý zázrak nestal právě hlavně díky tomu, že by k tomu výrazně přispěl svým vlivem Martin Roman, který by coby případný spoluvlastník Škody dával lukrativní zakázky de facto sám sobě.

Je všeobecně známo, co ta fabrika dodala, za jakou cenu a v jakých termínech. Prošetřovala to i policie a celou věc odložila. Osobně nevím o žádném vlastnickém podílu Martina Romana. Management sice měl nějaký motivační program, ale on z něj odešel ještě před tím, než byl takto nastaven. Jakékoliv manipulace vylučuji.

Jaké máte v současné době aktivity v České republice?

Jsem v dozorčí radě Škody Transportation, to je celé.

Když se dnes ohlédnete za svým působením v Newtonu a posléze v Appianu, měnil byste něco?

Jsou věci, které bych dělal jinak, ale nikoli v kontextu toho případu. Obecně bych se určitě méně věnoval kariéře. Mám devatenáctiletou dceru, kterou jsem bohužel za ty roky příliš neviděl. Je mi šestačtyřicet a teď mi to všechno chybí.

Když poslouchám vaše úvahy, tak vás ty peníze a všechno okolo asi příliš šťastným neučinily, že?

Asi jsem nebyl moc bystrý jedinec a šel jsem za tím buřtem déle než ostatní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám