Článek
V březnu 2009 byl objeven nový typ virusu chřipky A(H1N1) obsahující geny prasečí, lidské a ptačí chřipky. Jeho první obětí se stala v dubnu v Mexiku devětatřicetiletá sociální pracovnice.
Chřipka označovaná za prasečí a považovaná za nebezpečnější než běžná, se rychle šířila. Evropu zasáhla ještě koncem téhož měsíce. První případ v ČR se objevil v květnu 2009, kdy se jí nakazil pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
První českou obětí se stala 22. října 2009 v Karlovarské krajské nemocnici jedenatřicetiletá žena, u které chřipka zkomplikovala její vážné onemocnění. Podle oficiálních údajů se mexickou prasečí chřipkou nakazilo v Česku 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo.
Nákup antivirotik kvůli pandemii
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 pandemii. Za ukončenou ji prohlásila v srpnu 2010. Její rozsah ale nebyl tak velký, jak se čekalo, ačkoli jí podlehlo na 18 tisíc lidí.
Kvůli pandemii se všude ve světě nakupovaly vakcíny a antivirotika. V srpnu 2009 byl v ČR objednán milión vakcín, z nichž bylo odebráno pouze 700 tisíc kusů. Většina se bez užitku zlikvidovala. Očkovat se v Česku nechalo méně než procento lidí. Opatření učiněná ke snížení dopadů pandemie prasečí chřipky stála český státní rozpočet asi 340 miliónů korun.
Největší položkou byl nákup antivirotika Relenza za 185 miliónů, vakcíny stály 150 miliónů korun a pomocný materiálu za 658 tisíc korun.
Kritika vyhlášení pandemie
Podle šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga stály za vyhlášením pandemie prasečí chřipky Světovou zdravotnickou organizací farmaceutické firmy, které vydělaly ohromné sumy na prodeji léků a vakcín.
Otázkou je také účinnost antivirotik, používaných při léčbě prasečí a předtím ptačí chřipky.
Zabírá Tamiflu?
Zpráva organizace Cochrane Collaboration, kterou tvoří více než 31 tisíc odborných dobrovolníků ze 120 zemí, tvrdí, že antivirotikum Tamiflu šíření chřipky nezabrání a ani nezmírní nebezpečné komplikace. Jen mírně pomáhá proti projevům chřipky.
Na základě výzkumu došla Cochrane Collaboration k závěru, že lék zmírnil trvání symptomů chřipky ze sedmi dní na 6,3 dne u dospělých a 5,8 dne u dětí. Ale léky na bázi paracetamolu mohou mít podobný účinek, uvedli autoři studie.
Tamiflu má podle nich řadu vedlejších účinků včetně nevolnosti, bolestí hlavy, psychických problémů, potíží s ledvinami a hyperglykemie.
Vyhozené miliardy
Výrobce léku, firma Roche, a někteří experti jsou však přesvědčeni, že analýza je chybná, Tamiflu pomáhá a lék podle nich zachránil život lidem nakažených ptačí chřipkou.
Británie pořídila zásoby Tamiflu v roce 2006, když některé agentury předpovídaly, že epidemie ptačí chřipky v zemi může zabít až 750 tisíc lidí. Obdobné rozhodnutí učinily také další země včetně České republiky. Tento lék byl všeobecně předepisován také v případě epidemie prasečí chřipky v roce 2009.
Dalším argumentem pro nakupování zásob Tamiflu byla snaha zpomalit šíření nemoci a získat čas pro vývoj vakcíny. Autoři zprávy napsali, že „toto tvrzení je jednoduše neprokázané” a „neexistuje důvěryhodný způsob, jak by tento lék mohl zabránit pandemii”.