Článek
Oznámil to na tiskové konferenci guvernér ČNB Miroslav Singer.
Oslabení koruny se podle Singera promítá do vývoje cen v souladu s prognózou ČNB, když meziroční inflace byla v lednu i v únoru mírně kladná.
"Opakovaně se potvrzuje, že listopadové rozhodnutí o zahájení devizových intervencí významně přispělo k odvrácení deflace," uvedl guvernér.
Úrokové sazby drží centrální banka na historicky nejnižší úrovni již téměř rok a půl. Základní úroková sazba tak činí 0,05 procenta. K devizovým intervencím kvůli hrozbě deflace přistoupila rada loni 7. listopadu.
Bankovní rada ve zveřejněném rozhodnutí zopakovala, že uvedený závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit přílišnému posílení koruny pod úroveň 27 koruny za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn.
Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Rizika ohrožující odhadovaný vývoj jsou pak podle ČNB mírně protiinflační. Hlavním rizikem je velmi utlumený vývoj mezd v podnikatelské sféře na konci loňského roku. Dalším je pak vývoj cen v eurozóně. "Toto vychýlení ovšem není natolik silné, aby vedlo bankovní radu k úvahám o změně charakteru kurzového závazku," uvedl Singer.
Kontroverzní rozhodnutí
"Makroekonomická data se sice vyvíjejí lépe, než se čekalo, ale za prvé jsou výrazně ovlivněna jednorázovými vlivy a za druhé inflace zůstává velmi nízko, takže změna v postoji měnové politiky by v tuto chvíli nedávala mnoho smyslu," uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Její krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí.