Vytěsnění menšinových akcionářů bylo vloni nejvyšší za čtyři roky

O nuceném výkupu akcií od menšinových vlastníků v období 2005 až 2013 rozhodlo necelých 500 firem a celková částka za vytěsnění drobných akcionářů za posledních osm let přesáhla 18,2 miliardy korun.

„Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-outu (právo výkupu účastnických cenných papírů – pozn. red.) tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly,“ sdělila ke statistikám analytička Petra Štěpánová z Bisnode.

V letech 2006 až 2009 došlo k výraznému poklesu zájmu, když minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně, následně v letech 2010 až 2012 proces vyvlastňování menšinových vlastníků dále ještě zbrzdila ekonomická krize. V roce 2013 zájem o vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností opět vzrostl, a jak už bylo zmíněno, byl nejvyšší za poslední čtyři roky.

K firmám, které v loňském roce vytěsnily drobné akcionáře, patřily například Třinecké železárny nebo Jihomoravská a Východočeská plynárenská.

Doposud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardy korun v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun.

„Pět největších squeeze-outů představuje zhruba 44 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků,“ zakončila Štěpánová.