Počet lidí ve třetím pilíři tak meziročně klesl o 190 tisíc. „Je to tím, že se trh postupně vrací k rovnováze, ze které ho vychýlil podzim 2012, kdy se měnily podmínky penzijního připojištění. Lidé brali pobočky penzijních společností útokem, aby získali smlouvu ještě se starými podmínkami. Na konci roku 2012 tak skokově vstoupilo do třetího pilíře velké množství lidí, kteří by do něj normálně vstupovali pozvolna dva až tři roky," uvedl prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk.

Penzijní společnosti spravovaly koncem roku 2013 ve svých fondech celkem 282,3 miliardy korun, z toho ve třetím pilíři 281,97 miliardy korun a ve druhém pilíři 346 miliónů korun.

Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností koncem roku 2013 dosáhl 4,678 miliardy korun. Na 99 procent zisku zatím vytvořily transformované fondy vzhledem k postupnému a spíše pomalejšímu náběhu nových typů fondů v průběhu loňského roku.

Nejhorší výsledek za téměř 20 let

Hospodářský výsledek penzijních společností vykázal celkovou ztrátu 282 miliónů korun. Ztráta, jež se netýká hospodaření fondů, protože majetek penzijních společností a fondů je oddělený, vznikla především v důsledku transformačních nákladů třetího pilíře a zřizovacích nákladů na nové fondy druhého pilíře, jež si vyžádala penzijní reforma. Je to nejhorší výsledek od roku 1995, kdy kumulovaná ztráta v odvětví činila 135 miliónů korun v souvislosti se zřizovacími náklady na zavedení penzijního připojištění se státním příspěvkem.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Ve druhém pilíři spořilo na penzi ke konci prosince necelých 82 tisíc lidí. Penzijní společnosti původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí za první půlrok asi půl miliónu lidí.