„Vláda je přesvědčena, že by bylo špatné zavést minimální mzdu,“ shrnul tamní ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann.

Švýcarští voliči budou v hlasování uskutečněném 18. května rozhodovat o tom, zda chtějí, aby v zemi helvetského kříže byla zavedena minimální mzda ve výši 22 švýcarských franků za hodinu (asi 493 korun). To představuje měsíční příjem 4000 franků (zhruba 89 700 korun), což je částka mnohem vyšší než v jiných zemích, připomněla agentura Reuters

Minimální mzda v přepočtu téměř 90 000 korun by podle vlády mohla vést k propouštění a následně i k ohrožení existence malých firem, a to zejména v oblasti maloobchodu, stravování nebo zemědělství.

Opatření proti levné pracovní síle

Ve Švýcarsku pracuje na plný úvazek přibližně 330 000 lidí, hlavně žen, kteří mají příjem nižší než 4000 franků. Odborové sdružení SGB takovýto příjem považuje za příliš nízký, než aby se s ním dalo v tak drahé zemi, jakou Švýcarsko je, slušně vyžít. Podle SGB minimální mzda nezaměstnanost nezvýší, protože umožní lidem, kteří mají více zaměstnání, aby se zaměřili pouze na jedno z nich.

„Minimální mzda by mimo jiné zajistila, že zaměstnavatelé by už nemohli dovážet levnou pracovní sílu ze zahraničí na úkor těch, kteří zde žijí,“ je přesvědčen hlavní ekonom SGB Daniel Lampart.

Náklady na bydlení ve švýcarských městech sice patří k nejvyšším na světě, to na druhou stranu ale kompenzují vysoké platy, jak ukázal nedávný průzkum banky UBS. Podle něj měli obyvatelé Curychu v roce 2012 největší kupní sílu na světě.

Navrhovaná švýcarská minimální mzda představuje více než dvojnásobek oproti Německu (8,5 eura na hodinu), Británii (6,3 libry na hodinu) nebo USA (7,25 dolaru na hodinu). Americký prezident Barack Obama plánuje tuto částku zvednout na 10,1 dolaru za hodinu. V Česku je základní sazba minimální mzdy pro týdenní pracovní dobu 40 hodin 8500 korun za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu.