Článek
Plány, o nichž se nyní v eurozóně diskutuje, předpokládají pouze snížení úroků na řecký dluh a prodloužení jeho splatnosti. To je ale podle institutu nedostatečné.
Nový úvěrový balík by podle Bruegelu mohl zmírnit dluhovou zátěž na únosnou úroveň do roku 2030. Předpokládá to ale, že Atény do roku 2018 plně vyrovnají rozpočet a budou dál vykazovat přebytky primární bilance, tedy bez zahrnutí nákladů dluhové služby. Nyní se řecký veřejný dluh pohybuje kolem 175 procent hrubého domácího produktu, což je zdaleka nejvíce v EU
Jednání o pomoci nejdřív v létě
Evropští činitelé tento týden dali najevo, že o případné nové finanční pomoci pro Řecko se bude moci seriózně jednat nejdříve v srpnu. Řecko kvůli dlouhodobě neodpovědnému hospodaření upadlo do těžké dluhové krize a od roku 2010 již dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu dva balíky pomoci v celkové hodnotě 240 miliard eur (6,6 biliónu korun).
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle médií připravuje třetí balík pomoci, který by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur. Měl by mít podobu snížených úroků na poskytnuté úvěry a prodloužení termínů jejich splatnosti.
Řecká vláda výměnou za pomoc masivně škrtala výdaje, snížila důchody a mzdy a zvyšovala daně. To prohloubilo hospodářský útlum a vyvolalo protesty obyvatel. Řecká ekonomika je již šest let v recesi, letos by se ale podle vlády měla vrátit k mírnému růstu. Jihoevropskou zemi rovněž sužuje rekordní nezaměstnanost, která si svou daň vybírá zejména mezi mladými lidmi.
