"Výše poplatků v dané zemi se především odvíjí od míry konkurence na trhu," řekl manažer BCG Marek Hovorka.

Dvě třetiny českého trhu ovládají Česká spořitelna, Komerční banka s ČSOB. V okolních zemích, například na Slovensku nebo Polsku, je konkurence větší a poplatky se proto nedrží tak vysoko.

"Úroveň základních měsíčních poplatků je třeba  v Německu a Rakousku o něco vyšší, ale poplatky za jednotlivé transakce jsou vyšší v Česku," popsal Hovorka. Proto člověk, který často zadává příkazy či vybírá peníze na pobočce nebo z bankomatu, nakonec v Česku zaplatí více než v Německu či Rakousku.

Banky vydělávají na zpoždění plateb

Zahraniční banky mají větší zisk z peněz, které vybírají jako nejrůznější pokuty za nedodržení termínů plateb. Tyto peníze tvoří podle Hovorky mnohdy až polovinu částky, kterou banky za poplatky mají. 

České finanční domy tento druh tolik nevyužívají, tvoří asi 20 procent jejich výdělků z poplatků.

Poplatky jsou nižší za internetové bankovnictví

V České republice se už delší dobu prohlubuje rozdíl poplatků, které klient za stejnou službu zaplatí u přepážky a protřednictvím elektronického bankovnictví, ať už internetového, nebo telefonického.

Banky se tak snaží "vyhnat" klienty od přepážek a ušetřit tak svým zaměstnancům práci, případně ušetřit zaměstnance. Podobný trend je ale všude ve světě.

Kolik Evropané zaplatí průměrně za měsíční vedení účtu (v Kč)
Nizozemsko 85
Velká Británie 154
Belgie 165
Německo 281
Francie 281
Česká republika 300
Švédsko 503
Norsko 1056
Itálie 1378
            zdroje: BCG, Cap Gemini Ernst & Young