„Nejvíce peněz dostává dopravní podnik – doplácíme zhruba dvě třetiny na každou jízdenku,“ informoval náměstek ostravského primátora Dalibor Madej (ODS). Přiznal, že některé ekologické projekty se příliš nevydařily.

„Mám na mysli například bezplatnou městskou dopravu, kterou jsme zavedli v době smogu a vyšla nás na 23 miliónů korun. Čekali jsme, že lidé prostě v době inverze nechají automobil doma a pojedou zdarma MHD. Bohužel to neudělali, a proto jsme také veřejnou dopravu zdarma v době smogu nakonec zrušili,“ řekl Madej.

Mezi nejdůležitější a současně nejvydařenější projekty řadí například proměnu Komenského sadů v centru Ostravy či revitalizaci Bělského lesa v obvodu Ostrava-Jih.

Investice z ministerstva by měla být vyšší

Upozornil však na to, že městu by ke zlepšení životního prostředí pomohly masivní dotace od státu do lokálních topenišť, která v zimě zatěžují ovzduší na Ostravsku. Stát sice už asi dva roky přispívá lidem z kraje na výměnu starého kotle za ekologický, podle vedení města to však nestačí.

„Na kotlíkové dotace kromě státu stejnou částkou přispívá i náš kraj, investice z ministerstva životního prostředí by však měly být mnohem vyšší,“ upozornil Madej. Podle ostravského primátora Petra Kajnara by se měla zvýšit dotace pro jednotlivé žadatele. Ta se nyní pohybuje od 15 do 60 tisíc korun – záleží na typu kotle.

Město by uvítalo změnu legislativy při kontrolách lokálních topenišť. „To, co funguje dnes, je k ničemu,“ podotkl Madej. Primátor se s náměstkem shodli, že se stát málo stará o region, který má jedno z nejznečištěnějších ovzduší v Evropě. Proto už také Ostrava v roce 2010 zažalovala stát kvůli neřešení kritické situace v životním prostředí na Ostravsku.

Nyní se čeká na verdikt Nejvyššího správního soudu v Brně, kam se město odvolalo s kasační stížností poté, co její „smogovou“ žalobu na stát pražský soud dvakrát zamítl.