„Myslím, že ani my, ani Evropská unie jsme nebyli připraveni přistoupit k přidružení,” řekl Kožara a dodal: „Kdybychom smlouvu loni podepsali, měli bychom nyní kolabující ekonomiku, stále bychom jednali o pomoci od Mezinárodního měnového fondu a doufali bychom v pomoc od Evropské unie.”

Ukrajina má letos splatit 17 miliard dolarů, ale EU jí nabízela jen 600 miliónů eur. Když Ukrajina loni ustoupila od podpisu asociační dohody, dohodla se s Ruskem na půjčce 15 miliard dolarů a na zlevnění ceny zemního plynu o třetinu. ”Nebylo to snadné, ale bylo to správné řešení,” řekl k tomu Kožara s tím, že v podobných situacích vláda musí uvažovat strategicky.

Opoziční předák Vladimir Kličko ale vládu za odmítnutí asociační smlouvy opět kritizoval. Ukrajinci podle něj trvají na pokračování cesty do unie. Odmítnutí smlouvy se na Ukrajině stalo rozbuškou pro vlnu protivládních protestů, které trvají už řadu týdnů. Kličko také kritizoval ukrajinské bezpečnostní síly za jejich zásahy proti demonstrantům a připomněl, že stále zůstává uvězněno přes 300 stoupenců opozice a 27 se jich pohřešuje.

Slovní přestřelky velmocí místo řešení

Mnichovská jednání, jichž se účastní i americký ministr zahraniční John Kerry, jeho ruský protějšek Sergej Lavrov předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, měla pomoci najít řešení situace na Ukrajině. Zvrhla se ale mezi slovní přestřelky.

Van Rompuy na úvod zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny je v Evropě, že EU stále nabízí asociační dohody. Patrné ale bylo, že Evropa nenabídla nic, co by situaci odblokovalo.

John Kerry jasně dával najevo, že USA podporují demonstranty a opozici: „Dnes není nikde boj za demokracii a evropskou budoucnost důležitější než na Ukrajině. USA a EU stojí za ukrajinským lidem v tomto boji.“ Zmínil, že „touhy lidu jsou opět pošlapávány korupcí a zájmy oligarchů, kteří používají peníze k potlačení politické opozice a disentu, ke kupování politiků a médií a k oslabení nezávislosti soudů”.

Napřímo zaútočil na Rusko, když řekl budoucnost ukrajinského lidu „nemůže záviset na jedné zemi, navíc vynuceně“.

Rusko se pustilo do ukrajinských ultranacionalistů

Ruský ministr Lavrova ale takovéto vývody odmítl a pustil se i do demonstrantů: „Co má podněcování násilných pouličních protestů společného s demokracií. Proč neslyšíme odsouzení těch, kteří obsadili vládní budovy a napadají policii a používají rasistické, antisemitské a nacistické slogany?“

Problémem části ukrajinské opozice je to, že jde o ultranacionalisty, kteří mají tendenci potlačovat ruskojazyčnou část obyvatelstva. Odmítají zákon umožňující ruštinu používat v oblastech s početnou ruskojazyčnou menšinou, což zdůvodňují ochranou ukrajinštiny. Strana Svoboda se hlásí k odkazu sporného nacionalistického povstalce Stepana Bandery. Někteří členové jeho hnutí spolupracovali s nacisty a při snaze uprchnout na západ se dopouštěli zvěrstev v Polsku a Československu.

Lavrov dodal, že zatímco na Ukrajině mnozí přední evropští politici takovéto akce pokrytecky podporují, doma tvrdě trestají jakékoli porušení zákona.