V České republice se podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu nachází 392 tun zlata v hodnotě přes 400 miliard korun. Nejbohatší lokalitou, podle resortu výjimečnou i na evropské poměry, jsou Kašperské Hory na Šumavě. Pod zemí se zde skrývá 123 tun zlata, a dokonce 70 kilotun wolframu za 35 miliard korun. Místní obyvatelé jsou proto jako na trní – povolení k průzkumu se zde aktuálně snaží získat tři těžařské společnosti.

„Ministerstvo životního prostředí žádost firmy zamítne, ale společnost poté podá rozklad. Pak se tím opět někdo zabývá a věc opět zamítne. Je to nikdy nekončící příběh, neustálé kolečko,“ popisuje Právu starostka města Bohuslava Bernardová (BEZPP).

Vláda proti těžbě

Ještě v loňském roce ve Sněmovně ležela připravovaná nová surovinová politika státu, která podle kritiků otevírá těžařům dveře. Vypouští totiž formulaci, že by zásoby zlata měly být uchovány pro další generace. Politika ale byla stažena a nový kabinet Bohuslava Sobotky se zatím staví na stranu obcí. V koaliční smlouvě už je zaneseno, že strany jsou proti těžbě zlata a břidlicových plynů. Stejné znění se má objevit i v programovém prohlášení vlády, které se podle ministrů současné koalice nemá v ničem výrazně měnit.

Je třeba změnit geologický a horní zákonMiloš Kužvart, exministr životního prostředí

„Pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek by měl programové prohlášení vlády reflektovat,“ sdělil Právu Miloš Kužvart (SPOZ), exministr životního prostředí ve vládě současného prezidenta Miloše Zemana a čestný člen sdružení Čechy nad zlato.

Třináct tisíc podpisů

Právě Kužvart i se starostkou Bernardovou a Jindřichem Ešnerem, autorem petice a předsedou sdružení Šumava nad zlato, v úterý do Senátu petici přinesli. Archy s 13 265 podpisy ze všech koutů republiky předali předsedovi senátního petičního výboru a ministrovi školství Marcelu Chládkovi a senátorovi za Domažlicko a Klatovsko Janu Látkovi (oba ČSSD).

„Budeme se snažit, aby se Senát za petici postavil. Věřím, že nás podpoří i Výbor pro životní prostřední ve Sněmovně. Předsedu Robina Böhnische znám, ve výboru jsme spolu šest a půl roku seděli,“ řekl Právu Látka, dříve poslanec (všichni ČSSD). Horní komora bude věc v následujícím období projednávat, následně by měla zaujmout oficiální stanovisko. „Když se vše dodrží, bude alespoň na čtyři roky klid,“ reagoval Ešner.

Právo veta

Starostové obcí i zástupci sdružení budou nadále usilovat o změnu zákonů tak, aby jistoty byly trvalejší. „Chceme ovlivnit zákonodárce v Senátu i ve Sněmovně. Je třeba změnit geologický a horní zákon, k úpravám musí dojít také u stávajícího návrhu surovinové politiky. Podle mého názoru by obce měly mít právo veta,“ je přesvědčen Kužvart.

S právem veta souhlasí i starostka Bernardová. „Obce na Slovensku právo veta mají, aniž by musely cokoliv zdůvodňovat. To by se nám líbilo,“ uvedla. Podle Ešnera chtějí mít obce poslední slovo už léta. Parlament k tomu ale zatím nesvolil. „Spousta lobbistů by přišla o kšeft a politika by byla průhlednější,“ tvrdí Ešner.

Naopak v zákonu je podle odpůrců těžby zlata třeba zachovat zákaz kyanizace, která sice zvyšuje účinnost extrakce kovu, ale představuje značné environmentální riziko. Metodu například používala australská firma v rumunském hornickém městě Baia Mare, kde únik roztoku s kyanidy do řek v lednu 1999 způsobil značnou ekologickou havárii.