Zadlužení všech členských států Evropské unie se ale znovu zvýšilo na 86,8 procenta HDP, když v předchozích třech měsících činilo 86,7 procenta. Eurostat změnu vysvětluje především vlivem pohybu směnných kurzů. Samotná Česká republika zadlužení o jeden procentní bod snížila, a to na 46 procent svého HDP. Úroveň zadlužení tak měla osmou nejnižší ze států „osmadvacítky“.

Dluh 17 zemí platících eurem za tři měsíce do konce září činil 92,7 procenta HDP eurozóny, a snížil se tak z úrovně 93,4 procenta v předešlém čtvrtletí.

V absolutních hodnotách dluh zemí eurozóny klesl na 8,842 biliónu eur z 8,875 biliónu eur v předešlém čtvrtletí. Podle Eurostatu jde o první pokles v absolutních hodnotách od posledního kvartálu roku 2007. V následujících letech eurozóna zabředla do dluhové krize, současná data ale posilují signály, že eurozóna má kritické období za sebou.

Pokles dluhu hlásí Německo nebo Itálie

Dluh klesl třem největším ekonomikám bloku, tedy Německu, FranciiItálii. Nicméně Itálie má pořád ještě druhé nejvyšší zadlužení eurozóny po Řecku, které v minulých letech od Evropské unie a dalších mezinárodních věřitelů dostalo dva balíky finanční pomoci, aby odvrátilo bankrot. Aténám ve třetím čtvrtletí zadlužení vzrostlo na 171,8 HDP ze 168,8 procenta v předešlém období.

Nejnižší zadlužení mělo naopak Estonsko, jehož dluh činil deset procent HDP. Nejvíce zadlužení stouplo Kypru (o 11 procentních bodů) a nejvíce kleslo Portugalsku, které chce letos svůj mezinárodní záchranný program ukončit.