Koncentrace škodlivého prachu a oxidu dusičitého už v minulých dnech překročila své maximální limity na více než pěti místech v metropoli. Vůbec nejhůře se dýchá lidem na Smíchově. Podle měření hydrometeorologů je nejzamořenější vzduch v Legerově ulici v Praze 1. Během jednoho dne tam při zhoršených meteorologických podmínkách dochází k překročení limitu třeba i padesátkrát. Legerova je tak tou vůbec nejšpinavější ulicí v celém Česku.

A co na to vedení města? Už od roku 2009 si pohrává s myšlenkou zavedení nízkoemisních zón. Přestože minulá vláda na začátku letošního roku schválila pravidla pro jejich zavedení, tedy existuje prováděcí předpis, který umožňuje městům a obcím zřídit tyto zóny, který už na mnoha místech republiky využili, Praha zatím nic.

Mýtné v centru

„Emise z dopravy jsou hlavním příspěvkem ke špatnému stavu ovzduší v Praze, a proto nízkoemisní zóny považujeme za dobrou cestu, jak snížit emise především jemných prachových částic a oxidů dusíku,“ říká Ondřej Mirovský, zastupitel MČ Prahy 7 a vedoucí sekce životního prostředí Strany zelených, a dodává: „Současně je dobré zvážit i další opatření - posílení funkcí železnice v Praze nebo mýtné na průjezd centrem mimo vnitřní okruh Prahy.“

Pracovní skupina, která by měla vyřešit zavedení zón, po několika měsících v těchto dnech opět na magistrátu zasedla.

„Praha uvažuje o zřízení nízkoemisních zón. V minulosti byla radním Lohynským jmenována pracovní odborná skupina, která měla za úkol mimo jiné zpracovat Studii proveditelnosti nízkoemisních zón v podmínkách hl. m. Prahy. Po předání kompetencí na náměstka Nouzu se práce odborné skupiny obnovila. V současnosti probíhá přezkum počtu vozidel, kterých se to dotkne,“ sdělila Právu mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy Tereza Králová.

Do zóny jen s plaketou

Pokud by skutečně došlo k zavedení nízkoemisních zón v některých oblastech Prahy, museli by si pražští motoristé pořídit nízkoemisní plaketu.

„Musíme vyhodnotit, kolika vozů by se to týkalo a jestli by to mělo kýžený dopad. Protože většina aut, která jezdí po Praze, myslím i tomu nejvyššímu emisnímu limitu Euro 4, tedy aut vyrobených od roku 2006, vyhovuje. Ve výsledku by tak nemohli do centra Prahy řidiči vozů s rokem výroby 1996 a starším a nákladních aut nad 6 tun, která produkují nejvíce zplodin,“ vysvětlil náměstek primátora odpovídající za dopravu Jiří Nouza (TOP 09) s tím, že plakety by vydávaly jednotlivé městské části.

I v případě, že by se vedení města pro zavedení zón rozhodlo, může příslušná vyhláška začít platit nejdříve dvanáct měsíců ode dne vydání. Dříve než napřesrok se tedy povinnosti nízkoemisních plaket, ale zato ani možná čistšího vzduchu Pražané rozhodně nedočkají.

Automobilky nejsou proti

Automobilkám většinou zavádění takových zón nevadí, jelikož limity v nich jsou měkčí, než které musí splňovat při výrobě nových vozů. Většina automobilek se také snaží vyrábět modely, které by byly k životnímu prostředí šetrnější. Průkopníkem je v tom Toyota, která jako první začala vyrábět sériově vůz s hybridním motorem.

„Hodnoty CO2 u hybridního auta se průměrně pohybují kolem 90 g CO2/km, zatímco vůz s běžným spalovacím motorem vyprodukuje průměrně mezi 140 až 150 g CO2/km. Vůz s plně hybridním pohonem upřednostňuje automaticky režim pohonu elektromotorem, v praxi to pak znamená, že například v kolonách a při nízkých rychlostech se pohybujete s vypnutým klasickým motorem, a tím pádem s nulovými emisemi CO2, nulovou spotřebou paliva a bezhlučně,“ uvedl Tomáš Vaněk ze společnosti Toyota Motor Czech.

I domácí Škoda má verze modelů GreenLine a Green tec, které jsou ohleduplnější k přírodě. „Nová generace modelu Škoda Octavia ve variantě GreenLine je tak nejšetrnější Octavií všech dob – se spotřebou pouhých 3,3 litru nafty na 100 kilometrů, které odpovídají emise CO2 ve výši 87 gramů na kilometr. Škoda chce průměrnou výši emisí CO2 všech svých modelů dále snižovat,“ řekl mluvčí mladoboleslavské automobilky Vítězslav Pelc s tím, že firma vítá jakékoli možnosti, které vedou ke zlepšení ovzduší ve velkých městech.