Článek
ČNB zároveň upozornila, že v základním i alternativním scénáři by některé banky musely doplnit kapitál.
Výsledky jsou podobné předchozím testům, které ČNB zveřejnila letos v červnu. Ke konci září kapitálová přiměřenost bank přesahovala 17 procent. Centrální banka zároveň upozornila, že ve srovnání s výsledky zátěžových testů z června vykazuje bankovní sektor pro základní scénář vyšší míru odolnosti.
Základní scénář využitý při zátěžových testech reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější a odpovídá prognóze ČNB. Ta letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,9 procenta a následně s růstem v příštím roce o 2,1 procenta. Takový vývoj vychází zároveň ze zahájených devizových intervencí, a tím pádem předpokládá kurz koruny poblíž 27 korun za euro. Scénář počítá s mírným poklesem provozního zisku bank meziročně zhruba o pět procent.
Tvrdší scénář počítá s tříletým poklesem
Zátěžový scénář „Pokračující recese“ počítá s poklesem ekonomiky v následujících třech letech. Podle scénáře by se banky jako celek dostaly do ztrát, které by významně snížily kapitálovou přiměřenost pod 14 procent. Celkem deset bank reprezentujících přibližně 11 procent aktiv by tak v tomto scénáři mělo nedostatečnou kapitálovou přiměřenost a musely by navýšit kapitál o zhruba deset miliard korun.
Podle alternativního scénáře by podstatně stoupla nezaměstnanost a poklesly mzdy. Dlouhodobě nepříznivá situace by následně vedla u části domácností i podniků k vyčerpání svých finančních rezerv a zhoršení jejich schopnosti splácet úvěry. To by následně negativně dopadlo na bankovní sektor a způsobilo mu ztráty.
Ztráty ze znehodnocení úvěrů by se tak podle tohoto scénáře v roce 2014 více než ztrojnásobily oproti hodnotě roku 2012 a přesáhly dvě procenta z celkového úvěrového portfolia, tedy zhruba 45 miliard korun.