Hlavní obsah

Nová daň by zdražila úvěry, tvrdí banky

Právo, Martin Procházka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud by se strany vznikající vládní koalice dohodly na nové dani pro banky, vedlo by to podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška ke zdražení úvěrů, jejich horší dostupnosti a ke zpomalení ekonomického růstu. Podle České spořitelny by v důsledku toho mohlo přijít o práci až 50 tisíc lidí.

Foto: Profimedia.cz

Podle bank by s novou daní mohla klesnout například dostupnost půjček. Ilustrační foto.

Článek

„Dopad sektorové daně na banky by se lišil podle konkrétního nastavení, každopádně se však logicky promítne do nižší schopnosti bank úvěry podporovat ekonomiku. Povede ke zdražení úvěrů a dalších služeb a k jejich horší dostupnosti, tím bude působit na zpomalení ekonomického oživení, a v konečném důsledku i k nepříjemným sociálním dopadům v důsledku růstu nezaměstnanosti,“ řekl Právu Matoušek.

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila by to vedlo k oslabení bankovního sektoru.

„Jde jednoznačně o narušení jedné z nejvýznamnějších konkurenčních výhod české ekonomiky, a tou je zdravý a finančně silný bankovní sektor. Nová daň ovlivní schopnost bank úvěrovat ekonomiku,“ řekl Navrátil.

Celkem stát přijde takto přímo o přibližně osm miliard korun
ekonom ČS David Navrátil

Nové regulatorní požadavky na povinný kapitál bank budou podle něho znamenat, že poskytování nových úvěrů bude muset být podpořeno navyšováním kapitálu bank.

„Jeho téměř jediným zdrojem jsou dnes zisky, které bankovní sektor vytváří. Sektorová bankovní daň ve výši 35 procent by odčerpala zhruba 14 miliard korun dodatečných odvodů ročně. Podle našich odhadů to bude znamenat pokles úvěrů o 260 miliard,“ řekl Právu Navrátil.

To by podle něho znamenalo, že ekonomika sníží svůj potenciál v horizontu pěti let v součtu o tři procenta. „Což znamená pokles zaměstnanosti o 50 tisíc lidí. Prostřednictvím nižšího růstu a vyšší nezaměstnanosti by se mohl smazat i celý předpokládaný pozitivní dopad této daně na státní rozpočet,“ dodal.

Stát vybere méně

Stát by podle Matouška zavedením daně vydělal méně, než čeká. „Ztráty na ekonomickém výkonu pak budou znamenat to, že jinde stát vybere na daních méně, a tak celkový přínos tohoto opatření pro státní rozpočet zůstane daleko za očekáváním,“ doplnil Matoušek.

To potvrdil i Navrátil. Nižší růst ekonomiky bude mít podle něho přímý dopad na státní rozpočet, protože se sníží výběr daní a zvýší se sociální výdaje. „Celkem stát přijde takto přímo o přibližně osm miliard korun,“ uzavřel.

Matoušek upozornil, že ani v době krize banky úvěry neomezovaly. „Bylo by neprozíravé tuto konkurenční výhodu a oporu ekonomiky oslabovat právě ve chvíli, kdy ekonomika začíná oživovat a na toto oživení potřebuje finanční zdroje,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám