Zvolená varianta je sice dražší a komplikovanější než fragmentace, ale po výměně vozovky nebude nutné do komunikace dlouhodobě investovat.  Ministerstvo dopravy odhaduje cenu na necelých 15 miliard korun. Metoda fragmentace betonových bloků a jejich přetažení silnější vrstvou asfaltu by podle Jančury vyšla na zhruba 5 miliard korun.  Požadoval dokonce okamžité zastavení tendrů na opravy prvních úseků. Fragmentace by ale po deseti až patnácti letech vyžadovala rozsáhlejší investici v podobě obnovy opravy asfaltového povrchu.

Navrhované rozšíření vozovky do středního dělícího pásu na místo do stran by znamenalo riziko možného proražení svodidel kvůli nedodržení potřebné šířky pásu a rozestupu mezi svodidly. Kvůli tomu by varianta neumožňovala vyčerpat zhruba osm miliard korun z fondů EU.

Studie vycházela z hodnocení 39 odborníků z ČVUT, Vysokého učení technického v Brně, Centra dopravního výzkumu, projekčních firem i Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.

Spory trvají

Podle ředitele poradenské firmy Mott Macdonald Jiřího Petráka, který je zastáncem fragmentace, je ale studie neobjektivní kvůli návodně položeným otázkám.
Generální ředitel ŘSD Pavel Kočica naopak považuje výsledek studie za důležité potvrzení toho, že ŘSD v opravách postupovalo správně.

Dálnice o třech pruzích bude při stávajícím nárůstu dopravy potřebná nejprve v roce 2040, nynější modernizace s možným budoucím rozšířením přesto počítá a předpokládá stavbu nových mostů v šířce odpovídající šestipruhové komunikaci.