Článek
„Tohle je podle mě z oblasti sci-fi, ale nerad bych to dále komentoval,“ uvedl pro Novinky analytik Václav Franče z Raiffeisenbank.
Ostatní oslovení analytici byli přece jen sdílnější. Analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit nevěří, že by někdo věděl, že nastane intervence, a využil toho ke spekulaci. „Samotné rozhodnutí probíhá na jednání bankovní rady v daný den. Navíc je prováděno kolektivně, takže jeden člověk nemůže sám rozhodnout o spuštění tohoto nástroje,“ sdělil Novinkám Kozub.
A ještě něco. ČNB si podle Kozuba argumenty, které vedly k rozhodnutí o oslabení měny, nevymyslela. Inflace opravdu systematicky klesá, poptávka je slabá a neexistuje tlak na růst cen.
Milióny ročně
Rovněž podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta jsou v případě členů bankovní rady ČNB takováto obvinění lichá. Centrální bankéři jsou velice dobře placeni. Řadový člen rady ČNB má roční plat přesahující tři milióny korun hrubého, pozice viceguvernéra je ohodnocena ročně částkou přesahující 3,5 miliónu korun a roční plat guvernéra se pohybuje nad čtyřimi milióny korun. [celá zpráva]
„Navíc intervence proti koruně byly dopředu částečně avizovány a dvakrát předtím se o nich dokonce neúspěšně hlasovalo,“ uvedl Novák s tím, že intervence nebyly až tak překvapivé, jak se o tom mluví.
Ve Švýcarsku odstoupil guvernér
S jistotou ovšem nelze podle Nováka vyloučit nikdy zcela nic. O tom ostatně svědčí relativně nedávná aféra bývalého guvernéra Švýcarské centrální banky Philippa Hildebranda, po které na začátku roku 2012 rezignoval. [celá zpráva]
Švýcarská centrální banka na sklonku léta 2011 udělala obdobný krok jako počátkem listopadu ČNB, tedy určila limitní hladinu švýcarského franku k euru na 1,20 CHF/EUR s tím, že pokud bude frank silnější, bude okamžitě intervenovat na jeho oslabení. Právě Hildebrandova manželka měla údajně na oslabení švýcarského franku vydělat.
Mít informaci o tom, že banka intervenuje, má podle analytika Jiřího Šimka ze společnosti Citfin obrovskou cenu a je teoreticky zneužitelná. „Tomu, že by došlo ke zneužití informace bankovní radou, nevěřím, a to, že by intervence byla dělána s cílem přinést zisky konkrétním subjektům, považuji za úplný nesmysl,“ nechal se přesto slyšet Šimek.
Bankovní rada ČNB rozhoduje o měnověpolitických otázkách několikrát do roka a skoro vždy je tam nějaký vliv na trh, i když ne vždy tak výrazný jako nyní. „A nikdy v minulosti takováto obvinění nepadla,“ dodal Šimek.
