Na každé lahvi tratí při tříkorunové záloze téměř 60 haléřů, na každém pivním sudu asi 96 korun. Zákazník si láhev nebo sud totiž koupil bez daně, ale obchodník ji už bude muset odvést státu.

Velcí obchodníci mají přitom ve svých skladech takových vratných lahví desetitisíce. Zákon jim určuje, za kolik mají vratné obaly prodávat, ale výrobci je přitom od nich za jiné ceny zpátky nevykoupí.

"Zavedení DPH na vratné láhve nám působí velké finanční potíže, vždyť máme zásoby nezdaněných obalů za 10 miliónů korun, ze kterých bychom měli nyní zaplatit DPH ve výši téměř dvou miliónů," řekla Právu jednatelka velkoobchodu ve Střelicích u Brna Jiřina Jakubcová. Ztrátu, tentokrát ve výši téměř jednoho miliónu korun, odhadla i společnost Pramen.

Podle Jakubcové se také zdvojnásobí počet zpracovaných faktur. "S dodavateli nyní jednáme o určité formě kompenzace této ztráty, někteří však trvají na liteře zákona, který na vzniklou situaci nepamatoval," dodala jednatelka.

Problém lahví není jediný

"Nějaké ztráty budou, jejich přesnou výši zjistíme až během inventury," potvrdil Právu jednatel řetězce Globus Petr Vyhnálek s tím, že situace kolem vratných obalů je jen jednou z mnoha potíží, které pozdní přijetí zákona o DPH a následné zmatky obchodníkům způsobily.

To, jak rychle začala změna platit, zaskočilo i ostatní, například sodovkárny v Paskově u Frýdku-Místku. A přidávají se další. "Nestačili jsme uzavřít dohody s našimi obchodními partnery, kde by se předem tato otázka řesila a které by zaručily, že ani jedna strana na novém zákonu ,neprodělá'. Pokud se nyní s výrobci nedohodneme, tak nám ztráty rozhodně vzniknou," řekla mluvčí Aholdu Kateřina Černá.

Basy vratných lahví koupené před prvním květnem teď kvůli finančním ztrátám straší malé obchodníky i velké obchodníky bez rozdílu.

Náprava se už rýsuje

Oslovené řetězce, které ovládají hlavní podíl trhu, ale ceny záloh zatím zvyšovat nebudou. "V prodejnách Hypernova a Albert se záloha vratných obalů nezvýší," uvedla Černá. Podle prodejců by tak legislativní zmatek kolem DPH neměl mít nakonec na zákazníka žádný vliv.

"Prodělali jsme na tom," postěžoval si Právu i majitel klatovského velkoobchodu s nápoji Miroslav Terš. "Jen u KEG sudů na pivo je DPH devadesát šest korun a běžný obchodník jich měl před zavedením daně na skladě také klidně dvě stě nebo tři sta," upozornil.

Někteří obchodníci teď doufají, že příslušné ustanovení zruší novela zákona, jiní dokonce zvažují žalobu na ministerstvo financí, které celý zákon připravovalo a podle nich mohlo například přijít s návrhem na přechodné období.

Potíže se vyřeší až s novým zbožím

Ministerstvo však zůstává v klidu. "Celou dobu jsme byli proti této změně v zákoně, která se do něho dostala až po přijetí poslaneckého návrhu," brání resort tiskový mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Ten Právu bez bližšího upřesnění sdělil, že se už připravuje konkrétní opatření, které by mělo problém s vratnými obaly vyřešit.

Podle samotných obchodníků potíže přestanou, až prodejny naberou nové zboží v obalech, u kterých již bude uplatněna daň i u výrobce.

Špatné připravení zákona připouštějí už i samotní politici. Podle Františka Pelce (US-DEU) se při harmonizaci udělalo z hlediska ekologie více takových sporných kroků, třeba vůči biotechnologiím či ekologickým barvivům.

"V této chvíli nic dramaticky nezměníme. Bylo ale nezbytné tyto kroky přijmout. Faktem je, že zákon o DPH byl tak trochu úprk a vznikly tím i problémy. Pro tuto chvíli to problémem zůstane, nedá se s tím nic dělat," řekl Pelc.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) se však na rozdíl od něj domnívá, že by nějaké řešení mělo hledat právě ministerstvo financí.