Snížením sazby, která ovlivňuje úvěrové náklady v eurozóně, banka reagovala na výrazný propad inflace v zemích eura a zvýšení tlaků na uvolnění měnové politiky. V říjnu byla inflace na úrovni 0,7 procenta. Cílem ECB je držet inflaci těsně pod hranicí dvou procent. Nečekalo se však, že ECB zareaguje po pouhém měsíci, kdy je inflace takto nízká. Očekávalo se, že bude intervenovat na konci roku.

Draghi uvedl, že očekává „prodloužené období nízké inflace“, po němž by měla stoupnout těsně pod dvě procenta. Dodal, že evropská ekonomika vypadá slabší, než se očekávalo.

Kurz eura po kroku ECB klesl asi o 1,2 procenta na 1,335 USD, i když ještě před týdnem se pohybovalo kolem 1,38 USD. Naopak evropské akcie se vydaly vzhůru a jejich hlavní index přidával přes jedno procento a vystoupil na nové pětileté maximum.

Komentáře analytiků 

„Poskytne to potřebný prostor evropským exportérům, protože euro konečně zamíří dolů,” řekl k rozhodnutí ECB analytik David Thebault ze společnosti Global Equities. Analytik ING Carsten Brezski dodal: „Vypadá to, že krok ECB motivovala hrozba deflace a silné euro.”

Na hrozící deflaci upozorňoval v komentáři i ředitel Saxo bank Karol Pivovarscy: „Tu můžeme nejlépe sledovat ve Španělsku, kde inflace za posledních deset měsíců klesla z 1,8 procenta na současnou hodnotu 0,1 procenta.“

Deflace dusí například japonskou ekonomiku a kvůli ní do ní japonská banka lije peníze.

 O snížení se uvažovalo už dřív

Banka snížila také zápůjční sazbu, která je stropem jednodenních mezibankovních úroků. Pokles činil rovněž čtvrt bodu, což sazbu posunulo na 0,75 procenta.

ECB je nyní pod nejpozornějším drobnohledem finančních trhů od května, kdy ji slabá ekonomika eurozóny přiměla ke snížení základní sazby 0,75 procent na dosavadní minimum 0,5 procenta. Někteří z šéfů národních centrálních bank měnové unie chtěli snížit sazby už na zasedání před měsícem. Pro uvolnění měnové politiky v zájmu oslabení silného eura se navíc v minulých dnech vyslovili italský ministr financí a francouzský ministr průmyslu.

Eurozóna se ve druhém čtvrtletí dostala z recese, která trvala rok a půl. Hrubý domácí produkt zemí, které používají euro, se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,3 procenta.