Článek
Během samotného 3. čtvrtletí dluh klesl téměř o 25 miliard korun, naopak za posledních 12 měsíců vzrostl o zhruba jednu miliardu korun. Během celého roku 2012 pak státní dluh stoupl o 168 miliard korun na 1,668 biliónu korun.
Státní dluh
Hlavním faktorem poklesu státního dluhu ve třetím čtvrtletí byla podle MF splátka 59. emise státních dluhopisů v celkové hodnotě 37,6 miliardy korun a snížení hodnoty instrumentů peněžního trhu o 24,1 miliardy korun. Mezi takové nástroje patří například pokladniční poukázky, směnky nebo další investiční nástroje, které mají obvykle krátkou dobu splatnosti.
„Pokles hrubého státního dluhu je konzistentní se snížením plánované hrubé výpůjční potřeby centrální vlády v roce 2013 uveřejněné v revizi (pozn. strategie financování státního dluhu),“ uvedlo MF.
Kalousek je rád, že se mu plní plán
Na počátku července tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek informoval o rozhodnutí snížit plánovanou hrubou výpůjční potřebu vlády letos o 110 až 140 miliard korun na 90,7 miliardy korun až 120,7 miliardy korun z původně plánovaných 230,7 miliardy korun.
„Jsem rád, že se stále plní můj původní plán. Díky němu se podařilo zastavit nárůst státního dluhu, ten dokonce poprvé od 90. let meziročně poklesne. Umožnily to nejen úspory a snižování deficitu, ale také lepší řízení likvidity státu prostřednictvím státní pokladny,“ sdělil ve čtvrtek Kalousek.
Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Za tři čtvrtletí vydalo ministerstvo státní dluhopisy na tuzemském trhu za 118,1 miliardy korun. Na zahraničních trzích nevydalo žádné cenné papíry a rovněž prozatím nevyužilo úvěru od Evropské investiční banky.