Článek
Ekonomičtí analytici jsou však skeptičtí. Horší je to s popisem konkrétních návodů, jak to udělat. Vybrat lépe daně také není záležitost jednoho opatření, ale mnohaleté práce a řady legislativních změn.
Politickým stranám, pokud chtějí zvýšit příjmy a současně nechtějí zvyšovat deficit rozpočtu, ostatně nic jiného než snaha omezit daňové úniky nezbývá. Podle ekonomů jsou to jediné volné, relativně dostupné, a hlavně reálné peníze.
Šedá ekonomika a švarcsystém, kudy ročně utíkají miliardy, jsou českou realitou, stejně jako neplacení daní většinou stánkařů a drobných prodejců. Kromě toho právníci a daňoví experti dokáží i majitelům ziskových firem najít tisíce kliček, jak daně neplatit.
Slibovat jako zdroj vyšších příjmů do rozpočtu jen ekonomický růst či se na něj spoléhat je v současné době dosti riskantní. Řada evropských ekonomik nemůže říci, že je zcela z krize venku. V řadě jiných zemí, například v Polsku, mohou ekonomické problémy teprve nastat.
Všichni proti únikům
Podle slov stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka by jeho strana po případném vítězství ve volbách chtěla snížit daňové úniky během dvou let o zhruba 40 miliard. Tato suma by byla kombinací řady opatření. ČSSD by ráda zavedla povinné registrační pokladny s fiskální pamětí, které by měly zamezit především drobnému okrádání státu na tržištích a u drobných prodejců.
Patří sem i boj proti švarcsystému, připojení se k celosvětovému boji proti daňovým rájům či snaha zabránit tomu, aby byl zneužíván daňový bonus na děti.
Proti daňovým únikům chtějí bojovat prakticky všechny politické strany. Zemanovci a stejně tak KSČM prosazují prokázání původu majetku.
Naproti tomu například TOP 09 zavedení registračních pokladen odmítá. Odůvodňuje to tím, že by jejich povinné zavedení znamenalo vysoké pořizovací náklady pro živnostníky a nárůst administrativy bez prokazatelného miliardového efektu zvýšení odvodů daní do státní kasy.
| Některá navrhovaná opatření proti daňovým únikům |
|---|
| povinné zavedení pokladen s fiskální pamětí |
| zavedení majetkových přiznání |
| další omezení hotovostních plateb |
| znovuzavedení minimální daně živnostníků |
| zpřísnění trestů za porušování daňových zákonů a za lichvu |
| větší počet pracovníků daňové správy |
| zvýšení počtu kontrol |
| Zdroj: ČMKOS, programy politických stran |
Podle expertů je především nutné zvýšit výkonnost státní správy a její schopnost daňové úniky včas odhalit. Není také možné, aby byly regiony, kde daňová kontrola přijde jednou za pět let, a jiné, kde firma přijde na řadu v průměru za šedesát let, dodává Mládek.
Podporu stranám, které chtějí zamezit daňovým únikům či je alespoň výrazně snížit, dají před volbami podle svých prohlášení odborové ústředny. Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje zavedení registračních pokladen již roky. Odbory si od nich slibují především zamezení daňových úniků z různých tržišť a stánků, které by mohlo do státní kasy přinést miliardy dodatečně vybraných daní. Odbory prosazují i majetková přiznání.
O potřebě bojovat proti daňovým únikům se nejčastěji mluví před volbami, podstatně méně po nich, upozorňují na realitu experti. Výpadky ve výběru přímých daní se nahrazují změnou sazeb nepřímých daní, které se vybírají snáze.
Celosvětový problém
Problém s výběrem daní není české specifikum. Snaha zamezit daňovým únikům představuje v současnosti celosvětové téma. Lídři skupiny G20 na summitu v Petrohradě letos v září podpořili zavedení nových daňových pravidel. Ta mají učinit přítrž ukrývání peněz v daňových rájích a přinutit firmy odvádět daně v zemích, kde působí a vytvářejí zisky.
Zřejmě až 193 miliard eur (asi pět biliónů korun) dosahovala podle zprávy Evropské komise v roce 2011 ztráta jen na výběru daně z přidané hodnoty ve 26 ze 27 tehdejších zemí Evropské unie.
Studii hodnotící rozdíly mezi příjmy, které by se daly předpokládat za ideálních podmínek, a skutečně vybranou výší daně představila tento týden EK.
V ČR podle materiálu ztráta přesáhla 4,2 miliardy eur (přes 109 miliard korun), což odpovídalo asi 2,7 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2011 hospodařila ČR se schodkem přes 142 miliard korun.
Výpadek přitom nezpůsobují jen daňové podvody. Podle EK za neplacení DPH také mohou i konkurzy a platební neschopnost, statistické chyby, opožděné platby, pokles dovozu a přímé vyhýbání se daňovým povinnostem.