O finanční pomoc by mělo Slovinsko podle ECB zažádat v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). ECB agentuře Reuters nicméně zprávu Handelsblattu odmítla komentovat. Zpráva neuvádí nic o tom, jak ECB svůj zájem na slovinském požádání o pomoc vyjadřuje, ani další podrobnosti.

List dodává, že o dírách v rozvahách slovinských bank budou jednat ministři financí zemí eurozóny v pátek ve Vilniusu. Vesměs státní slovinské banky dusí špatné úvěry v objemu 7,5 miliardy eur (zhruba 193 miliard korun), což je více než pětina hrubého domácího produktu země. Tak vysoké zatížení vyvolává dohady o tom, že Lublaň požádá v příštích měsících o pomoc.

Podle listu požádal šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem slovinského ministra financí, aby své protějšky z eurozóny informoval o situaci bank v jeho zemi. Motivem k této žádosti byl údajně páteční krok Lublaně, která oznámila likvidaci dvou malých bank Factor Banka a Probanka.

Závislost na exportu poslala zemi do recese

Slovinská ekonomika byla ještě v roce 2007 nejrychleji rostoucím členem eurozóny. Kvůli vysoké závislosti na vývozu však na zemi měla těžký dopad globální krize a země je nyní v recesi, kterou prohlubuje bankovní krize.

Slovinská vláda minulý měsíc uvedla, že po zátěžových testech vyvede z domácích bank špatné úvěry a poskytne jim nový kapitál. Tři největší banky, NLB, Nova KBM a Abanka Vipa, v minulých měsících uváděly, že budou potřebovat už pro letošní rok celkem jednu miliardu eur.