Pro porovnání; ztráta představuje 40 až 90 procent letošního hrubého domácího  produktu (HDP) největší světové ekonomiky. Běžná americká rodina z toho důvodu ztratila částku pohybující se mezi 50 000 až 120 000 dolary, tedy minimálně jeden celoroční příjem.

Podle nejnovějších dostupných údajů dosahoval v roce 2009 průměrný příjem amerických domácností 50 000 dolarů (podle současného přepočtu zhruba 972 000 korun). Náklady na krizi si tak v mnoha případech vyžádala až více než dvouroční příjem. Některé rodiny ale tratily ještě víc.

Nezaměstnanost sice oproti krizovému období poklesla z deseti na 7,3 procenta, důvodem je ale především fakt, že 2,5 miliónu lidí si ze zoufalství přestalo hledat zaměstnání, čímž vypadli z evidence.

Krize zamíchala s pracovními místy

Více než dva roky po ukončení krize bylo zhruba 1,5 miliónu lidí bez práce déle než 99 týdnů, tedy téměř dva roky. Téměř osm miliónů lidí pracuje na částečný pracovní úvazek, protože nemohou najít práci na plný úvazek. Středně placená místa během recese zanikla a byla většinou nahrazena místy s horšími platovými podmínkami.

Z toho vyplývá, že lidé, kteří ztratili během krize práci, se v současné době potýkají dostat se na výši svého dřívějšího příjmu.

Další studie ohledně ztráty americké ekonomiky uvádějí ještě vyšší částky, pohybující se mezi 13 až 22 bilióny dolarů. Podle mnohých analytiků se totiž už americká ekonomika nikdy nedostane do své dřívější kondice, takže celkové náklady vlastně vystoupají ještě mnohem výš.