Loď vlastněná gigantickou státní společností COSCO opustila severovýchodní přístav Dalian minulý týden a 5400 kilometrů má urazit podle čínských médií za asi 30 dní. To je přibližně o dva týdny méně než tradiční jižní trasa přes Suezský průplav. Navíc se lodi vyhnou i pirátům, kteří operují v jihovýchodní Asii a oblasti Afrického rohu.

"Může to zcela změnit podobu světového obchodu," komentoval cestu čínské lodi vydavatel oborového časopisu SinoShip Sam Chambers. Pro Čínu je nová trasa důležitá nejen jako alternativa pro případ krize - což je vzhledem k situaci v Egyptě, který Suez kontroluje, důležitější než dříve. Navíc otevírá nové možnosti přístupu k surovinové základně sousedního Ruska.

Zlatá vodní cesta

Před více než třemi měsíci Peking také získal status pozorovatele v Arktické radě, která sdružuje státy, jež uplatňují své zájmy v severní polární oblasti. Ta je podle předpokladů bohatá na nerostné suroviny.

Evropa představuje pro Čínu důležitý trh s obratem 290 miliard eur (přes 7,3 biliónu Kč). Úspora dvou týdnů při cestě zboží na evropský trh je proto významná. Není proto divu, že se v některých čínských dokumentech mluví o arktické trase jako "Zlaté vodní cestě".

Loď Jong Šeng o výtlaku 19 000 tun má doplout do Rotterdamu v září. Jedním z omezujících faktorů je zcela nedostatečná infrastruktura v oblastech, kudy trasa vede, tedy především vhodné přístavy pro případ nouze. Přitažlivost severní trasy pak může oslabit i skutečnost, že i pro Čínu získávají na důležitosti trhy v Africe a Jižní Americe. Čínští analytici proto očekávají, že severní cestou bude proudit 15 procent z celkového objemu čínského zahraničního obchodu, který loni podle agentury AFP dosáhl 3,87 biliónu dolarů.