Důvodem změny mají být dlouhodobé problémy v komunikaci mateřské a dceřiné firmy. "Toto opatření jsme učinili proto, abychom posílili roli jediného vlastníka Eurotelu," uvedl předseda představenstva a generální ředitel Telecomu Gabriel Berdár. Prvořadým úkolem vedení skupiny Telecomu podle něj bude zajištění kontroly nad finančními toky a hospodařením Eurotelu a spolupráce na synergických projektech.

Rozhodnutí představenstva předcházelo hlasování dozorčí rady, která odvolání poměrem deset ku čtyřem hlasům schválila. Po jednání dozorčí rady rezignovali na členství její předseda Ondřej Felix, ekonom Adam Blecha a auditorka Hana Doležalová, kteří jsou považováni za stoupence ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a hlasovali proti odvolání.

Valeski i Bórik mohou po svém odvolání ze statutárních postů i nadále vykonávat své manažerské funkce ve firmě, přišli však o významné pravomoci. Jako jednatelé mohli za Eurotel podepisovat většinu smluv a rozhodovat o finančních transakcích až do 50 miliónů korun. Kontrola finančních toků Eurotelu má být hlavním úkolem nových jednatelů. Svou pozici uhájil třetí jednatel, ředitel pro vnější vztahy Jaroslav Kubišta.

Český Telecom po odvolání dvou jednatelů Eurotelu zatím podle Bednára nechystá v dceřiné firmě další personální změny. "Chceme se lépe zorientovat v současné situaci. Jsem přesvědčen, že v managementu Eurotelu je řada velmi schopných lidí," dodal Bednár.

Spor vyostřil odklad rychlého internetu

Sedmapadesátiletý Valeski je generálním ředitelem Eurotelu od prosince 2000. Pod jeho vedením si tento mobilní operátor udržuje vedoucí pozici na českém trhu, když má už přes 4,2 miliónu klientů. "Udělám cokoliv, co bude nejlepší pro Českou republiku a budu reflektovat na jakýkoliv návrh na strukturální změnu poté, co mi bude písemně předložen," řekl ČTK Valeski.

Rozpory mezi Berdárem a Valeskim začaly již před několika měsíci. Vyvrcholily poté, kdy Valeski představenstvo Telecomu 20. dubna informoval, že se zpozdí komerční spuštění rychlého přístupu na internet z mobilních telefonů, protože chybí povolení od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Eurotel přitom do této nové služby již investoval kolem 400 miliónů korun.

"Valeski nás předtím ujišťoval, že potřebné povolení Eurotel má. Firma si nemůže udělat závazky na několik set miliónů, aniž by měla tak základní věc," zdůvodnil Právu Berdár, proč se obrátil na dozorčí radu s požadavkem na odvolání Valeskiho a Bórika z postu jednatelů.

Mlynář: problémem je i zpožděná privatizace

Český Telecom se stal stoprocentním vlastníkem Eurotelu poté, co loni na podzim koupil za 1,05 miliardy dolarů zbývajících 49 procent jeho akcií od amerického konsorcia Atlantic West. Cílem této transakce, kterou aktivně pomáhal uskutečnit ministr informatiky Vladimír Mlynář, mělo být pouze zvýšení hodnoty Telecomu v chystané privatizaci, a ne zásahy do chodu tohoto mobilního operátora.

Podle Mlynáře v Eurotelu nemělo až do ukončení privatizace dojít k žádným personálním změnám. Tím spíše, že jde o úspěšnou firmu, která do konsolidovaných výnosů Telecomu loni přispěla patnácti miliardami korun. Prodej 51 procent akcií, které má nyní stát v Telecomu, by měl výnést nejméně padesát miliard korun.

"Doufal jsem, že privatizace odstartuje už v listopadu 2003 a bude ukončena v polovině letošního roku. Ministr financí Bohuslav Sobotka však kvůli maximální průhlednosti celého procesu ve vládě prosadil, aby se nejprve vybral privatizační poradce. To privatizaci prodlouží natolik, že nový vlastník Telecomu bude znám zřejmě až počátkem příštího roku," řekl novinářům Mlynář, který neskrývá, že podporuje šéfa Eurotelu.

Valeski, jenž sloužil jako důstojník v americké armádě, se telekomunikacím věnuje od roku 1993, kdy byl v USA jmenován viceprezidentem společnosti Pacific Bell. O čtyři roky později přešel do Evropy, kde postupně prošel British Telecomem, nizozemskou firmou Telfort a italskou Blu. Podle ministra informatiky jde o jednoho z nejschopnějších manažerů, kteří v naší republice působí.