Tyto čtyři země dostávají z členských států nejvíc evropských peněz na výstavbu silnic. Auditoři se zaměřili na 24 projektů v hodnotě přes tři miliardy eur (zhruba 78 miliard korun).

Náklady vypočítávali v přepočtu na 1000 metrů čtverečních silnice. Nejnižší náklady byly v Německu (v průměru 287 043 eur). Za ním následovalo Řecko (357 051 eur), Polsko (445 129 eur) a Španělsko (496 208 eur). Účetní dvůr ve své zprávě zdůraznil, že tyto rozdíly nelze vysvětlit různými náklady práce.

Zpráva uvedla, že zkoumané projekty zkrátily ve všech případech dobu cestování a zlepšily bezpečnost. Ve většině případů se ale postavily dražší dálnice tam, kde bylo možné postavit lacinější rychlostní silnici. Celkem 14 z 19 projektů výstavby dálnic a rychlostních silnic mělo nakonec nižší využití, než se předpokládalo při plánování stavby. Platí to i o dálnici z Drážďan k českým hranicím, kde provoz odpovídá 79 procentům původních předpokladů.

„Dálnice by se měly z peněz EU financovat jen tehdy, když to dopravní podmínky jasně vyžadují,“ řekl autor zprávy Harald Wögerbauer.

V průměru činil u sledovaných projektů nárůst průměrných nákladů v porovnání s původními plány 23 procent. Průměrné zpoždění bylo devět měsíců, tedy 41 procent původně sjednaných lhůt. Zatímco v Polsku to byly „jen“ tři měsíce, v Německu sedm měsíců, ve Španělsku 11 měsíců a v Řecku 16 měsíců.