Reálnou představu o výši své penze totiž nemá 83 procent zaměstnanců, kterým se blíží důchodový věk, potvrzuje studie Finanční příprava na život v důchodu vydaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

„Lidi v důchodu překvapí, že do jejich představ o životě v důchodu chybí několik tisíc korun,“ říká finanční poradce František Macháček.

Lidé podle expertů jen zhruba odhadují, kolik by asi mohli v penzi pobírat, a spoléhají se na to, že když bude třeba, vždy si nějak přivydělají. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes 80 procent pracujících důchodců uvádí jako hlavní důvod pokračující práce potřebu peněz.

Jen pětina pracujících důchodců jako hlavní důvod uvádí potřebu udržet sociální kontakt, využít své celoživotní zkušenosti a dosažené vzdělání a praxi.

Důvodů, proč musí důchodci pracovat, je několik. Vytrvale a někdy i prudce rostou ceny nájemného, potravin, léků a zdravotnických potřeb. Tyto položky podle ministerstva práce a sociálních věcí představují většinu výdajů domácností důchodců. Tempo růstu důchodů ale výrazně za růstem cen životních potřeb zaostává. Státní penze je přitom pro více než 90 procent starobních důchodců hlavním zdrojem jejich příjmů.

Pracuje 158 tisíc důchodců

V současné době pobírá starobní důchod a současně pracuje kolem 158 000 starobních důchodců. Často se jedná o lidi s vysokoškolským či vyšším vzděláním. Většina pracujících důchodců jsou muži.

Získat zaměstnání při důchodu ale není vůbec jednoduché, potvrzují experti na pracovní trh. Tradičních míst, kam směřovali penzisté, jako byl výkup lahví v samoobsluhách, vrátných, šatnářů či hlídačů objektů ve firmách, rapidně ubylo. Místo vrátných a hlídačů nastupují specializované hlídací firmy.

Firmy se zaměstnanců v důchodovém věku spíše zbavují. Jedním z hlavních důvodů odchodů do předčasných důchodů je právě ztráta místa a hrozba nezaměstnanosti rok před penzijním věkem.

Výjimkou jsou pracoviště, kde starší zaměstnanci představují svými zkušenostmi, praxí a znalostmi jen těžko nahraditelnou složku. Starší zaměstnance si racionální firmy drží i proto, že nepožadují zvýšení platu. Hlavně však jsou k firmě loajální. To je v době tvrdého konkurenčního boje podle zahraničních zdrojů jedna z jejich nejdůležitějších přidaných hodnot.

Statistici upozorňují na fakt, že jsou to především podnikatelé, kteří o odchodu do důchodu v řádném termínu, na rozdíl od zaměstnanců, moc neuvažují a na penzi se příliš netěší. Dvě třetiny lidí pracujících na vlastní účet, uvádí ČSÚ, dál pracují i po dovršení penzijního věku.

Podle expertů je důvodem skutečnost, že OSVČ odvádí na penzi pouze minimální částky, takže svoji nižší penzi chtějí kompenzovat prodloužením svých pracovních aktivit.

Mladí chtějí místa

Mladí lidé, kteří nemohou najít práci, však příliš laskavě na své starší pracující spoluobčany nenahlížejí. Obviňují je, že jim místa zabírají, že mají, na rozdíl od nich, jistý alespoň základní příjem. Vyčítají jim, že si mohli potřebné finanční prostředky naspořit. Objevují se proto i návrhy, aby lidem, kteří chtějí pracovat i po dosažení důchodu, byla tato možnost zakázána.

Podle socioložky Lucie Vidovičové však teze, že staří zabírají místa mladým, je do značné míry mýtus. Velká část pracujících důchodců působí v postech a resortech, kam buď mladí nechtějí, nebo které by zastávat ani nemohli.

Podle jiných sociologů je důvodem určitého mezigeneračního napětí skutečnost, že počty pracovních míst obecně klesají, a proto roste nezaměstnanost mladých. Mezigenerační napětí se podle nich objevuje hlavně v době, kdy má ekonomika problémy.