Navrhovaná úprava plateb počítá s tím, že postiženy budou hlavně země s většími zemědělskými podniky, kterých je v Česku hodně. Česko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko či Rakousko.

O zprávě, která navrhuje mechanismus škrtání v zemědělských dotacích, budou ve středu hlasovat europoslanci ve Štrasburku. Očekává se, že ji schválí. Na způsobu škrtů se ale ještě neshodly členské země sedmadvacítky.

Pokud by byl návrh komise přijat v původní podobě, postihlo by šetření jednotlivé státy nerovnoměrně. Celkové škrty by se počítaly podle počtu podniků, jejichž přímé roční dotace přesahují 5000 eur (asi 130 000 korun). Týkaly by se ale všech příjemců evropských peněz – malých i velkých zemědělců.

Česko nerovnost států kritizuje

Z dosavadních propočtů vyplývá, že celkově by o nejvíce peněz přišlo Česko, které by se muselo vzdát 4,5 procenta přímých plateb. Druhé nejvíce postižené by bylo Slovensko se škrty ve výši 4,2 procenta. Naproti tomu Rakousko by přišlo jen o 2,5 procenta plateb, Polsko pak o 1,6 procenta.

Právě nerovnost jednotlivých států Česko nejvíce kritizuje a snaží se, aby komise hranici 5000 eur snížila nebo zcela vypustila. Pokud by hranice neexistovala, přišly by všechny země shodně o 3,4 procenta dotací.

„Komise si konečně všimla, že evropské zemědělství je dlouhodobě předotované a neufinancovatelné. To se ale rozhodně netýká českých zemědělců. Je proto absurdní a nepřijatelné, aby právě na ně dopadly škrty nejvíce v celé EU,“ řekl k návrhu Fajmon.