Článek
Podle něj by se na problém měla podívat důkladněji i vláda. „Možná nějaké přísnější úpravy legislativy jsou na místě, budeme muset zkušenosti posledních 15 let vzít velmi intenzívně v potaz,“ řekl v ČT Nečas.
Ale dodal, že odpovědnost je na obcích, jež rozhodují o územních plánech. „Tam, kde jsou povodně, to vypadá jako hazardování s majetkem lidí,“ uvedl.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na Primě rovněž žádal přijetí tvrdých opatření v obcích. Dal za pravdu ústeckému hejtmanovi Oldřichu Bubeníčkovi (KSČM), který se divil, že stavební úřady povolují stavby třeba „celých satelitních městeček“ v záplavových územích. „Takové budování developerských projektů je absolutní absurdita,“ přitakal Chalupa.
„Stát musí říct, že existují jasné regulační podmínky, za kterých je, nebo není možné stavby povolovat. Ale ten faktický výkon stojí na obcích. Státní pravidla zaslouží analýzu, jsem toho názoru, že jsou dostatečná,“ dodal.
Půda na rovině je atraktivní
Podle náměstka ministra zemědělství Viléma Žáka mají developeři největší zálusk na nejcennější půdu. „To, že bychom neměli vyjímat půdu v nejvyšším stupni ochrany, je nabíledni. Je to neobnovitelné přírodní bohatství. Bohužel tyto půdy leží zpravidla na rovinatých územích a developery lákají nejvíc. Výsledek je vidět v Praze, Brně a jejich okolí,“ řekl.
Odmítl ale, že by bylo záměrem, aby rozhodování o zástavbě bylo dáno čistě do kompetence obcím. „Nevím, čí by to byl záměr, jsme nepoučitelní a je tady spousta tlaků, aby se stavělo, a odolávat těmto tlakům je velmi složité,“ sdělil Žák.