Růst spotřebitelských cen byl loni nejvyšší od roku 2008, inflace dosáhla 3,3 procenta, v roce 2011 to bylo 1,9 procenta, uvádí MPSV. Podle ministerstva ovlivnilo útlum spotřebitelské poptávky zejména lednové zvýšení sazby DPH z deseti na 14 procent. K největšímu zvýšení cen došlo u bydlení, potravin a dopravy, zlevnily naopak oděvy, obuv, bytové vybavení a telekomunikační služby.

Živnostníci s problémy

I při nižším růstu příjmů ale Češi nepřestali spořit a zvýšili stav svých úspor o 3,4 procenta na 1770,3 mld. Kč. Byl to o třetinu menší přírůstek než v roce 2011. Lidé si loni i opatrněji půjčovali. Úvěry domácnostem vzrostly proti roku 2011 jen o čtyři procenta, což bylo nejméně od roku 1998.

To, že Češi neutrácejí, pocítili především obchodníci, ale i drobní živnostníci a poskytovatelé služeb.

Příjmy a výdaje domácností v roce 2011 a 2012

Příjmy a výdaje domácností v roce 2011 a 2012

FOTO: ČSÚ, ti-Právo

Zakázek je málo, pracuji sám a je to jen tak tak na uživení, řekl Právu pětačtyřicetiletý elektrikář Petr. Předloni přitom mohl dát práci a obživu až třem spolupracovníkům. Omezuji výdaje, kde se dá, dodal. To potvrdila i analýza MPSV. Tempo růstu výdajů na spotřebu bylo v závěru roku nejnižší v historii české ekonomiky.

Podle Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 vzrostl loni čistý příjem domácností v nominálním vyjádření o dvě procenta a průměrně činil 28 670 korun. Průměrný nominální čistý příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 681 Kč.

Největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy. Průměrná nominální měsíční mzda činila 25 101 korun, proti roku 2011 vzrostla o 2,7 procenta. Po zohlednění cenové inflace však průměrná mzda reálně poklesla o 0,6 procenta.

Opatrnost přetrvává

Druhou nejvýznamnější část příjmů domácností tvořily sociální příjmy, loni vzrostly v nominálním vyjádření o 2,6 procenta. Dávky pomoci v hmotné nouzi se zvýšily o 55,6 procenta, zvýšil se také objem vyplacených dávek důchodového pojištění a příspěvku na péči. Průměrná výše starobního důchodu vzrostla meziročně o 2,2 procenta a dosáhla 10 770 korun. V reálném vyjádření se však snížila o 2,3 procenta.

„Domácnosti omezily nejen své zbytné výdaje, ale také nákupy základního zboží a služeb. Reagovaly tak na předchozí pokles svých příjmů a obavy z nezaměstnanosti i možných dalších restriktivních opatření,“ uvedlo MPSV.

Radikální pozitivní změnu v situaci domácností neočekávají ani ekonomičtí analytici, ani ministerstvo práce. Ekonomika je stále v recesi, firmy rozhodně nebudou zvyšovat nějak zásadně mzdy, shodují se ekonomičtí analytici. Kladem je, že neočekávají ani nějaké výrazné zhoršování příjmové situace domácností. Rodiny se naučily žít se stagnujícími příjmy, inflace, která je letos podstatně nižší než loni, nevytváří tlak na omezení spotřeby. Nejrizikovějším faktorem příjmů domácností tak patrně v letošním roce bude nezaměstnanost. Bez práce je v České republice stále v průměru kolem 400−500 tisíc lidí. Průměrná podpora v nezaměstnanosti loni dosáhla výše 5892 korun.

Počet chudých stagnoval

Růst počtu osob ohrožených chudobou započatý v roce 2010 se v roce 2012 zastavil a míra příjmové chudoby byla mírně pod úrovní roku 2011; příjem pod hranicí chudoby 116,3 tis. Kč na spotřební jednotku (podle modifikované škály OECD) za rok mělo k dispozici cca 1011,0 tis. osob, příjmovou chudobou bylo ohroženo 9,7 % všech obyvatel ČR; mezi nejohroženější podle regionů patřily podle dat Eurostatu severozápad a Moravskoslezsko, v členění podle převažující ekonomické aktivity byli nejvíce ohroženi nezaměstnaní a podle typu domácnosti neúplné rodiny s dětmi a úplné rodiny se třemi a více dětmi, podle pohlaví byly chudobou ohroženy více ženy než muži, uvedlo MPSV.