V Česku jsou letos daně z příjmů fyzických osob 22 procent. Nejvyšší sazba ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta, následuje Dánsko (55,6 procenta) a Belgie (53,7 procenta). Naopak nejnižší je v Bulharsku (10 procent), Litvě (15) a v Maďarsku s Rumunskem (po 16 procentech).

Průměr celé EU je 38,3 procenta. Je to o něco víc než loni (38,1), ale podstatně méně, než tomu bylo v roce 2000. Tehdy byla daň z příjmů fyzických osob v EU v průměru 44,8 procenta.

Podobný vývoj zaznamenalo i zdanění příjmů korporací, které bylo v průměru EU v roce 2000 31,9 procenta, loni 23,4 a letos 23,5 procenta. Nejvyšší je ve Francii (36,1 procenta), na Maltě (35) a v Belgii (34 procent), nejnižší v Bulharsku, na Kypru (po deseti procentech) a v Irsku (12,5 procenta).

V České republice jsou tyto daně osmé nejnižší a stejně jako v Polsku dosahují 19 procent. Zatímco loni byly v ČR stejné, v roce 2000 byly 31 procent.

Roste DPH

V celé EU se naopak zvyšuje průměrná standardní DPH. Zatímco v roce 2000 byla v průměru 19,2 procenta, do loňska se zvýšila na 21 procent a letos na 21,3 procenta. Zatímco nejnižší je v Lucembursku (15 procent), na Kypru a Maltě (18 procent), nejvyšší v Maďarsku (27 procent), Dánsku a Švédsku (po 25 procentech). V České republice je to 21 procent.

Příjmy ze všech daní v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2011 vzrostly v EU v průměru na 38,8 procenta oproti 38,3 procenta v roce 2010. V roce 2000 to ovšem bylo 44,8 procenta HDP.

Nejvyšší daňové zatížení bylo v roce 2011 v Dánsku (47,7 procenta HDP), Švédsku (44,3) a Belgii (44,1). Nejnižší naopak bylo v Litvě (16 procent), Bulharsku (27,2) a Lotyšsku (27,6). V České republice tvořily daňové příjmy 34,4 procenta HDP, což je 13. nejnižší daňové zatížení v EU.