"Věřím, že 25. dubna bude Evropský parlament hlasovat pro toto rozšíření priorit, abychom stavbu mohli společně realizovat a využít pro ni finančních prostředků z fondů EU," uvedl ministr dopravy Milan Šimonovský na česko-rakouském jednání, které 13. dubna proběhlo ve Vídni.

Šimonovský ocenil podporu rakouských poslanců při projednávání trasy Praha-Linec ve výboru po dopravu Evropského parlamentu. Vicekancléře a spolkového ministra dopravy, inovací a technologií Huberta Gorbacha informoval, že při obdobném česko-německém jednání v Žitavě se podařilo získat příslib podpory i od SRN.

Stavba trati Praha-Linec by měla být dokončena v roce 2016. Stane se součástí transevropské železniční magistrály, která povede z Řecka přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko a ČR až do Německa.

Česko se současně snaží zabránit, aby ze seznamu priorit byl naopak vyškrtnut druhý železniční koridor Petrovice u Karviné-Břeclav. Ten je sice stavebně téměř dokončen, má se však na něm ještě instalovat značně nákladný systém řízení a zabezpečení provozu. A na to by se v případě vyřazení moravského koridoru z projektů evropského zájmu velmi těžko sháněly peníze.

Pomoci by měl soukromý kapitál

Rakousko chce zase podporu Evropské unie získat pro vybudování dálnice A 5, která má urychlit cestování z Vídně přes Mikulov do Brna. Jak sdělil Arnold Schiefer ze spolkového ministerstva dopravy, inovací a technologií, z fondů EU by mohlo být financováno až dvacet procent stavebních nákladů.

Ostatní finanční prostředky na dálnici A 5 má zajistit účast soukromého kapitálu. Ten by výstavbu financoval a po dokončení dálnice ji provozoval tak dlouho, než by mu stát splatil vynaložené náklady a vyplatil přiměřený zisk.

Šimonovský nevylučuje uplatnění stejného systému pro vybudování rychlostní komunikace R 3 z Českých Budějovic na hraniční přechod Dolní Dvořiště/Wullowitz. Tam se má R 3 v roce 2010 propojit s chystanou rakouskou čtyřproudovou komunikací S 10 z Wullowitz směrem k Linci.

"Soukromé financování chceme v ČR ještě letos vyzkoušet na dvou menších pilotních projektech. Půjde jen o částky v řádu miliónů korun. Pokud se ale pilotní projekty osvědčí, mohla by se R 3 skutečně stavět za pomoci soukromého kapitálu," potvrdil Šimonovský.

Dálnice s nejasnostmi

Celé dálniční spojení z Prahy do Lince ovšem ještě provází řada nejasností. Kvůli vlekoucím se sporům s ekology o průchod trasy Posázavím hrozí, že do roku 2010 bude hotova jenom polovina dálnice D 3 z Prahy do Českých Budějovic, na niž mají komunikace R 3 a S 10 navázat.

Na 151 kilometrů dlouhé trase D 3 se zatím stavějí pouze úseky Chotoviny-Stoklasná Lhota a Stoklasná Lhota-Čekanice. Platné stavební povolení má rovněž úsek od čekanického mostu po už dokončený dálniční obchvat Tábora. Stále však ještě nebyla definitivně stanovena trasa D 3 mezi Prahou a Táborem.

Podobné potíže jsou i na rakouské straně. Na dotaz Práva, zda bude S 10 skutečně dokončena do konce roku 2010, totiž Gorbach odpověděl: "Tento termín nebudeme moci dodržet."

Rakousko bude usilovat, aby v roce 2010 byl hotov alespoň příhraniční úsek S 10, a mohl se tak s R 3 propojit. Na dalších úsecích komplikují stavební řízení spory s obcemi a ekology.