Ministři financí eurozóny schválili v pátek záchranný úvěr pro Kypr. Na tiskové konferenci v Dublinu to řekl šéf takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Kypr má od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) obdržet celkem deset miliard eur (téměř 260 miliard Kč). Peníze dostane Kypr v půlce května.

Kyperský prezident kvůli nutnosti získat další peníze řekl, že napsal unijním vůdcům, aby změnili svoji politiku vůči Kypru. Podle věřitelů náklady na záchranu vzrostly ze 17,5 na 23 miliard a Kypr má nyní pokrýt 13 miliard. [celá zpráva]

K výši dodatečně požadované částky se Anastasiadis nevyjádřil.

Ne kyperské žádosti 

Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn kyperskou žádost odmítl s tím, že každé zveřejněné číslo značí něco jiného, 17 miliard je čistá částka a 23 hrubá, která zahrnuje i ochranu pro případ horšího fiskálního vývoje.

Evropská komise řekla, že by mohlo napomoci kyperské ekonomice  lepší využití strukturních fondů.

Lucemburský ministr financí Luc Frieden ale již předtím uvedl, že půjčku zvýšit nelze. „Vím, že (finanční potřeby) jsou pro období 2013 až 2016 nyní o něco vyšší, ale nemůžeme nic víc udělat,“ prohlásil Frieden v rozhovoru pro německý rozhlas. Finanční náklady by podle něj mohla snížit plánovaná restrukturalizace bank a peníze by mohl Kypr získat i z jiných zdrojů, napsala agentura Reuters.

Ukázalo se, že ani prodej zlatých rezerv by neposkytl dost peněz. Kypr přitom plánuje od června drastické snížení platů státních zaměstnanců, zvýšení DPH ze 17 na 19 procent a daň z příjmů firem z 10 na 12,5 %.

Prezident Anastasiadis hovořil s eurokomisařem pro ekonomiku Ollim Rehnem. Písemně se obrátil na předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa, prezidenta EU Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské centrální banky Maria Draghiho.