Na meziměsíčním zvýšení spotřebitelských cen mělo vliv zvýšení cen potravin, když například zelenina zdražila o 6,6 procenta. Dále byl dražší chleba, mléko nebo jogurty. Naopak březen přinesl sezónní pokles cen dovolených. V březnu klesly i ceny lihovin o 3,4 procenta.

„Ceny potravin dopadají hlavně na nízkopříjmové skupiny obyvatel, u kterých potraviny tvoří velkou část jejich měsíčních výdajů. Ve výsledku vysoké ceny znamenají stále klesající tržby v této oblasti,“ uvedl analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit.

Ceny potravin nejsou jen problémem Česka, zcela podobná situace je i v okolních státech. Na Slovensku rostly ceny potravin v únoru o 5,6 procenta, tedy ještě více než v Česku.

Růst cen nepociťují všichni stejně

Rozhodující vliv na meziroční růst cen o 1,7 procenta mají i nadále ceny bydlení a potravin. „Zajímavou výjimkou jsou ceny vajec, které jsou o 29,3 procenta levnější než před rokem, kdy vrcholila vaječná horečka,“ připomněl analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

Naopak snižují se ceny oděvů a obuvi, mobilních telefonů a služby v oddíle pošta a telekomunikace. Levněji lze koupit i pohonné hmoty a osobní automobily. Meziroční míru inflace pod dvěma procenty můžeme očekávat i v dalších měsících.

Růst cen však nepociťují všechny skupiny obyvatelstva rovnoměrně. „Především důchodci vnímají, a nutno podotknout, že oprávněně, vyšší inflaci u tzv. nezbytných položek, jako jsou výdaje spojené s bydlením, nákupem potravin a léků,“ doplnil analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.