Článek
Ti, kdo se rozhodnou postavit si vlastní dům, sahají často po projektech, které jsou plošně menší, než byly nejoblíbenější domy před deseti lety.
Developeři dokonce začínají již hotové, ale prázdné domy s velkými byty předělávat na menší, které se, na rozdíl od rezidencí, velmi rychle prodají. Důvod je jediný – peníze.
Doba, kdy ten, kdo vydělával více, než byla průměrná mzda, začal stavět rezidenci o několika pokojích a s bazénem či si pořídil na hypotéku nebo formou nájemní smlouvy plně elektrizovaný atriový byt, je minulostí, shodují se finanční analytici.
Cena za nový velký byt, která se pohybuje řádově i kolem pěti miliónů, je totiž pro stále větší počet lidí už sumou, u které nemají jistotu, že ji bez problémů splatí.
Neplatí, že vysokoškolské vzdělání je automaticky poukázka na trvalý pracovní poměr a vysoký plat.
Totéž platí o nájmu bytů, které se mohou pohybovat ve velkých městech kolem 12–15 tisíc korun. U rezidenčních bytů představuje ale nájemné 20 a více tisíc měsíčně.
Svoji roli v tom, že Češi začínají hledat levnější bydlení, sehrává i cena energií. Podle studie společnosti Porsenna až polovině domácností hrozí v souvislosti se zdražujícími se cenami elektřiny, tepla a plynu tzv. energetická chudoba. Tedy to, že splátka na nový dům plus poplatky na energie pohltí celý rodinný příjem.
Malé byty chybějí
Malých bytů je ale nedostatek, hledají je jak mladí jako tzv. startovací byty, tak i senioři, tedy skupiny obyvatel, které musí počítat s každou korunou.
Podle představitelů seniorských organizací chybí na trhu 70 tisíc malometrážních bytů pro seniory.
„Zdroj zájmu o malé byty má ekonomické, ale i psychologické důvody,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová.
„Především už neplatí víra z devadesátých let, že získání manažerského či dobře placeného postu znamená jeho zajištění na věčné časy. Zcela jistý tedy není ani trvalý průnik do sféry vysokých platů a udržení si místa. Hrozba nezaměstnanosti a ztráty příjmu tak začala ohrožovat nejen lidi se základním vzděláním, neplatí, že vysokoškolské vzdělání je automaticky poukázka na trvalý pracovní poměr a vysoký plat,“ dodává.
V krizi už i velké firmy
Krize a pokles zakázek postihly i velké firmy. Podniky musí snižovat náklady. V Česku vyrostly jak houby po dešti vysoké školy, které na omezený pracovní trh vrhají ročně stovky nových manažerů a vedoucích řídících pracovníků.
Nabídka kvalifikovaných pracovníků v některých oborech převyšuje poptávku, což snižuje výši platů. Zahraniční firmy začínají také šetřit. Ve finančních institucích se nesnižují jen počty pokladních, ale úsporná opatření sahají i do vyšších pater řídících struktur.
Především však začal držet při zemi značnou část rodin při představě o bydlení vývoj mezd. Mzdy výrazně nerostou, nezaměstnanost je vysoká, mladí lidé s kvalifikací, ale bez praxe začínají mít problémy s uplatněním. Současně však výrazně a trvale začaly růst ceny energií, padla regulace nájemného.
Svůj vliv na rostoucí zájem o malé byty má i skutečnost, že v Česku roste počet jednočlenných domácností. Podle analýzy Českého statistického úřadu registrujeme už téměř 1,5 miliónu jednočlenných domácností a 570 tisíc neúplných domácností.
Změna rodiny
Mladí lidé často i několik let po ukončení školy dávají stále přednost životu tzv. single, vstup do manželství a narození prvních dětí se posunuly za třicetiletou hranici věku. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 v Česku evidujeme 4,7 miliónu bytů, z toho 2,2 miliónu je v rodinných domech. Neobydlených je z různých důvodů 651 tisíc bytů.
Ze 4,1 miliónu obydlených bytů jich má jednu místnost 201 tisíc, dvě místnosti 524 tisíc bytů, tři místnosti má 1,017 miliónu bytů, čtyři místnosti 1,1 miliónu bytů, pět a více místností má 873 tisíc bytů.
