Se zkrácením pracovní doby však nesouhlasí zaměstnavatelé. „Souhlas zaměstnavatelů je nevyhnutelný, aby měl tento krok vůbec smysl. Jinak by mohl způsobit spíše opačný efekt, jaký se od něj očekává,“ cituje deník Pravda mluvčího ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Michala Stušku.

Martin Hošták z republikové unie zaměstnavatelů považuje tuto myšlenku za absurdní nápad. Připomíná, že něco podobného zkoušeli ve Francii a skončilo to fiaskem. „Nezaměstnanost tam narostla ještě víc,“ dodal.

Podle Hoštáka by toto opatření vedlo k tomu, že firmy by nepřijaly nové zaměstnance, ale žádaly by od původních, aby zvládli stejný objem práce za kratší pracovní čas. „Pracovali by méně hodin a dostali by méně peněz,“ varoval.

Nizozemsko jako příklad

Odborářský lídr Emil Machyna je opačného názoru. Domnívá se, že kdyby zaměstnanci pracovali méně, firmy by musely na pokrytí objednávek nabrat další lidi.

Jako pozitivní příklad uvádí Nizozemsko, které má v Evropské unii nejkratší pracovní čas, v průměru pouze 30,4 hodiny týdně a míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje pod šesti procenty. Průměrná mzda tam přitom dosahuje 3910 eur (asi 99 000 korun). Na Slovensku je průměrná délka pracovního času 40,9 hodiny týdně a průměrná mzda dosahuje pouze 793 eur (asi 20 000 korun).

Machyna navíc žádá firmy, aby pracovníkům ponechaly stejnou mzdu i po zkrácení pracovního času. Na stejnou mzdu mají mít nárok i noví pracovníci. „Noví zaměstnanci by místo pobírání sociálních dávek platili daně a odvody, což by pomohlo státu,“ dodal odborářský předák. Tuto podmínku označili představitelé zaměstnavatelů za zcela nereálnou.