Bernanke řekl, že politika nízkých úrokových sazeb má jasný přínos pro americkou ekonomiku, protože podporuje její růst. Klady vyvažují i riziko růstu inflace. Fed opakovaně tvrdí, že měnovou expanzi včas zastaví a "zařadí zpátečku", než se inflace roztočí. Část ekonomů s vysokou inflací ale počítá.

Základní úroková sazba v USA je už více než čtyři roky v pásmu nula až 0,25 procenta. Fed mezitím uplatňuje takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, což znamená, že nakupuje vybraná aktiva, zpravidla státní dluhopisy. Za tímto účelem tiskne další peníze a od začátku finanční krize už se bilanční suma Fedu zhruba ztrojnásobila.

"Prozatím jsme nezaznamenali, že by potenciální náklady zvýšeného rizika na některých finančních trzích převyšovaly prospěch, který má snaha podpořit hospodářské oživení a rychlejší tvorbu pracovních míst," sdělil Bernanke a vyzval kongresmany, aby zabránili zavedení automatických škrtů, které by snahu Fedu mohly devalvovat.

Hrozba škrtů

Bernanke varoval, že ekonomika se zotavila jen mírně a automatické škrty by byly značnou zátěží. Bernanke citoval i odhad Kongresového rozpočtového výboru, podle kterého by se jejich zavedením letos zpomalila ekonomika o 1,5 procentního bodu. Měly by také negativní dopad na zaměstnanost, s níž se Obamova administrativa dlouhodobě a nepříliš úspěšně potýká.

Už na začátku letošního roku se totiž zvýšily některé daně, a pokud by k tomu přistoupilo snížení výdajů, budou nižší spotřebitelské výdaje brzdit hospodářské oživení. Zákonodárci podle šéfa Fedu dobře vědí, jaká jsou rizika. Vyzval, aby se snižovalo zadlužení státu „dlouhodobě bez ohrožení krátkodobého ekonomického růstu“.

Zmínil, že ne všechny škrty a daně jsou nastaveny vhodně vzhledem k dopadu na ekonomiku. Vyzval k zavedení takové daňové politiky, která „by podpořila motivaci k práci a úsporám, podpořila investice do zkvalitnění pracovní síly i výzkum a rozvoj a poskytla nutnou a produktivní veřejnou infrastrukturu.“