Od záporných úrokových sazeb se obecně očekává, že roztočí peníze v ekonomice a odstartují úvěrovou expanzi. Oslovení analytici to ale považují spíše za akt zoufalství.

„Byla by to výjimečná věc, která se musí důkladně promyslet,“ řekl Tucker při svém vystoupení v parlamentním finančním výboru. Podle něj jde o jednu z alternativních myšlenek k posílení ekonomiky. „Budeme zkoumat, zda nám něco brání zavést záporné úrokové sazby,“ cituje Tuckera britská BBC.

Úrokové sazby jsou rekordně nízké. Bank of England se uchýlila k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, což v praxi znamená napumpování 375 miliard liber (zhruba 1,1 biliónu korun) do ekonomiky.

Průkopníci ve Švédsku

Záporné úroky zvažovaly i jiné země. V roce 2009 například švédská centrální banka Riksbank překvapila zavedením sazby -0,25 procenta. Bylo to poprvé, co úrok spadl pod nulu a bylo to vnímáno jako symbolický krok. Týkal se vkladů komerčních bank, které normálně na ukládání peněz do centrální banky vydělávají. Nyní ale musely banky za držení peněz v centrální pokladně naopak platit, takže se pro ně stalo výhodnějším je rozpůjčovat, a podpořit tak spotřebu a růst ekonomiky.

Otázkou je, jak drtivý dopad by mělo zavedení záporného úroku na střadatele, kteří mají své úspory v bankách a od propuknutí finanční krize už na vlastní kůži pocítili snížení příjmů z úroků ze svých vkladů.

Analytici: Je to akt zoufalství

„Určitě nelze od záporných sazeb očekávat zvýšení úvěrové aktivity bank,“ uvedl pro Novinky analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Podle něj jsou úvahy o záporných sazbách spíš aktem zoufalství.

Záporné sazby by podle Sobíška nejspíš oslabily britskou libru, ale je otázkou, zda by tento krok pomohl ekonomice, pro niž není cenová konkurenceschopnost tak důležitým parametrem jako kupříkladu ve střední Evropě.

V obdobném duchu se pro Novinky vyjádřil i analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. „V případě britské centrální banky bych považoval případné snížení úrokových sazeb do záporných hodnot za zoufalý krok jak pomoci britské ekonomice, když všechny standardní nástroje měnové politiky selhávají,“ sdělil Novák.

Záporné úrokové sazby má sice v současnosti Dánsko, což je však úplně odlišný případ než Velké Británie. „Dánsko se jako malá ekonomika potýkala z důvodu evropské dluhové krize s nadměrným přílivem zahraničního kapitálu, který tlačil na zhodnocení dánské měny a dánských aktiv,“ připomněl Novák.

Naopak ve Velké Británii je v posledních letech extrémně uvolněná měnová politika, která zatím nevede k udržitelnému ekonomickému oživení a naopak způsobuje vyšší inflaci. „V případě záporných úrokových sazeb by se tak ještě přilil olej do ohně,“ dodal Novák.

Jak připomněl analytik Václav Franče z Raiffeisenbank, v českém prostředí není něco takového ani možné. „Na repo sazbu centrální banky jsou vázané některé sankční poplatky, které by tím ztratily smysl,“ doplnil.