Loňský nárůst převýšil dokonce i rok 2009, kdy se začal projevovat vliv nastupující finanční krize.

Za pět let státní dluh vylétl o 500 miliard eur a stává se jednou z hlavních brzd možného oživení španělské ekonomiky. Celkový veřejný dluh činí více než 882,3 miliardy eur, což je ekvivalent zhruba 84 procent hrubého domácího produktu (HDP).

V relativním vyjádření se jedná o dosud nejvyšší dluh za více než jedno století, konkrétně od roku 1910, kdy zadlužení činilo 88 procent HDP. Na přelomu 19. a 20. století, v souvislosti se španělsko-americkou válkou v roce 1898 a následnou ztrátou kolonií, přesáhl španělský dluh dokonce 100 procent HDP.

Dluh podle všeho dál poroste

Mnozí analytici očekávají, že současný španělský dluh nadále poroste a v roce 2015 by měl dosáhnout 95 procent HDP.

Na obrovském zadlužení má nezanedbatelný vliv finanční a dluhová krize, která již několik let sužuje celou eurozónu, Španělsko nevyjímaje. Vláda pod vedením Mariana Rajoye kvůli snížení deficitu zavedla sice razantní úsporná opatření, ta ovšem způsobují například útlum v kupní síle Španělů, což znamená propad maloobchodních tržeb. Zemi navíc sužuje obří nezaměstnanost a tamní ekonomika se nachází v druhé recesi za poslední čtyři roky.

Navíc byla vláda loni nucena požádat prostřednictvím úvěrů na záchranu svého bankovního sektoru o zhruba 40 miliard eur od zemí eurozóny. I tyto úvěry se započítávají do veřejného dluhu.