„Z výsledku kontroly je jasné, že by například bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin,“ uvedl NKÚ.

Jednou z možností by podle něj bylo předepsat podnikatelským subjektům povinnost předkládat účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení a finanční úřady zmocnit k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin.

Správci daně podle NKÚ upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají. Úřad u Generálního finančního ředitelství a 17 finančních úřadů prověřil 482 zpráv z daňové kontroly. Porušení zákona o účetnictví správci daně zjistili ve 144 případech, správní řízení o uložení pokuty ale zahájili jen v 66 případech.

Pokuty se finančním úřadům navíc nedařilo vymáhat. Z 225 pokut v celkové výši 12,6 miliónu korun v letech 2009 až 2011 bylo do konce dubna 2012 uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí. Z vyměřené částky se podařilo získat 6,9 miliónu korun.

Nahrává to korupci 

Výběr sankcí se nedaří také rejstříkovým soudům, které vedou sbírku listin. "Ke konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly do výše 11,5 miliónu korun, což představuje téměř 60 procent celkového objemu pokut uložených v letech 2009 až 2011," dodal NKÚ.

Podle loňské analýzy společnosti Dun & Bradstreet (D&B ) neplnění informační povinnosti podporuje korupční prostředí a podkopává ekonomiku.

„Neplnění informační povinnosti ani ze strany firem, které dodávají své výrobky a služby státu či se účastní státních veřejných zakázek, jednoznačně podporuje korupční prostředí v ČR,“ uvedla ředitelka D&B Alena Seoudová.