Uhlí, tedy jeho spalování, se podílí na emisích skleníkových plynů z 20 procent. K hrozbě důsledků globálního oteplování se přidávají i přímé škody především pro lidské zdraví kvůli respiračním chorobám.

Ovšem na druhé misce vah leží uhlí jako poměrně levný zdroj energie. Proto se Čína jako rychle se rozvíjející ekonomika uhlí určitě nevzdá, zvláště když disponuje vlastními zásobami.

Obavy ovšem vyvolává i to, že uhlí stále intenzivněji využívají také další rozvíjející se země. Především Indie má podle odhadů Mezinárodní agentury pro energie ve spotřebě uhlí do roku 2017 Čínu dokonce překonat. Alternativní zdroje energie stále neumí soutěžit v efektivitě s uhlím.

Tyto skutečnosti výrazně omezují jakékoli mezinárodní iniciativy za omezení spalování fosilních paliv a znečištění ovzduší. Spotřeba uhlí sice klesá v rozvinutých ekonomikách, ale v rozvojové části světa roste mnohem rychleji.